Mezi tehdejšími nálezy uloženými v Muzeu města Brna na Špilberku se nacházejí i vzorky hlíny, uhlíků či malt. „Tyto vzorky vizionářsky odebírala tehdejší vedoucí archeologických prací Dana Cejnková," přiblížil archeolog Muzea města Brna Petr Vachůt.

Jedním ze vzorků byly pozůstatky dřevěného prkna, pocházející pravděpodobně z podlahy v apsidě rotundy. „Dřevo bylo sice zuhelnatělé, ale dochovalo se v podobě poměrně kompaktní desky o velikosti zhruba osmdesát na třicet centimetrů. Uhlík z podlahy jsme tedy letos odeslali do specializované laboratoře a záhy byl známý první historický letopočet ze Starého Brna. Výsledek byl překvapivý. Ukázalo se, že strom, ze kterého bylo prkno zhotoveno, rostl už mezi lety 820 až 880 našeho letopočtu," přiblížil ředitel muzea Zbyněk Šolc.

Strom tedy vyrůstal v období Velkomoravské říše a pamatuje tak i dobu křtu knížete Mojmíra či příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na české území. „Bohužel vzorky nám nedokážou určit, kdy byl strom pokácený. Rostl snad ještě dalších 150 let, pak byl teprve sťat a posloužil k výrobě prken podlahy až rotundy přemyslovské éry? Nebo se nám po čtyřiceti letech vrací zpět hypotéza o možném starším založení rotundy? Pochází tak stavba kostela Panny Marie z desátého či dokonce devátého století? Zatím si na tyto otázky neumíme odpovědět, nicméně nově získané datování pomocí C14 nám naznačuje, že teorie o velkomoravském původu osídlení Starého Brna může být stále živá," podotkl Šolc.

Definitivní ověření přinesou až další archeologické výzkumy v okolí Mendlova náměstí.

Severní část dnešního Mendelova náměstí byla součástí původního hradu Brno, což bylo vodou chráněné opevněné hradiště při důležitém brodu přes řeku Svratku. Psal o něm i Kosmas ve své kronice, kdy se jednalo o první písemnou zmínku o Brně z roku 1091. Hypotéza umístění hradiště do prostoru Mendlova náměstí začala vznikat v sedmdesátých až osmdesátých letech minulého století. „Od roku 1976 provádělo Muzeum města Brna v areálu bývalého cisterciáckého kláštera na Mendlově náměstí archeologický výzkum. Záhy po otevření sond se zde našly relikty několika fází dnes už neexistujícího kostela Panny Marie, z nichž ta původní – rotunda, byla označena za vůbec nejstarší kamennou stavbu v Brně,“ vysvětlil ředitel Šolc.

Během výzkumu odborníci tehdy našli několik artefaktů datovatelných do 9. století, tedy období Velkomoravské říše. Převažující osídlení počátků Starého Brna ale pochází až z 10. až 12. století. „Po tehdejším odborném vyhodnocení archeologické situace byla nakonec výstavba rotundy zasazena do doby kolem poloviny 11. století. Nicméně archeologie za posledních padesát let prošla bouřlivým vývojem a má nyní řadu prostředků a vědeckých postupů k získávání nových informací," sdělila Barbora Kachlířová z oddělení marketingu a komunikace Muzea města Brna.