Několik starostů brněnských městských částí si stěžuje na přehlížení ze strany vedení města. V reakci na rozhodnutí primátora Romana Onderky škrtnout námitky Židenic a Maloměřic k přestavbě železničního uzlu tvrdí, že je vedení města ignoruje a stále více omezuje jejich práva.

Velmi sporné je podle starostů městských částí právě právo primátora vyjadřovat se sám k územnímu řízení u staveb celoměstského významu, které vyplývá z loni schváleného Statutu města Brna. „Chápu, že stavby, které zasahují do více městských částí musí řešit Brno centrálně. Ale v žádném případě to nemůže být bez jakékoliv konzultace alespoň se starosty. Na všech devětadvacet z nich má primátor mobilní telefon. Obvolat je je otázka hodiny,“ upozornil bohunický starosta Robert Kotzian.

Dodal, že se chce zasadit o to, aby práva primátora přešly na městskou radu. „O důležitých věcech pak budou radní demokraticky rozhodovat,“ upozornil Kotzian.

Podobně mluvil i starosta Slatiny Jan Navrátil. „Status města Brna se nás dotýká. V průmyslové zóně na Švédských šancích chystá investor velký administrativní komplex. Protože je stavba na pomezí Slatiny, Tuřan a Černovic, vyjadřuje se k ní jen město. My jsme z jednání úplně vyřazeni nemáme ani poradní hlas,“ povzdechl si Navrátil. Dodal přitom, že se Slatina s Brnem kvůli Švédským šancím zatím nedostala. „Nám tento projekt nevadí. Přejeme si jen vyřešení přetížené dopravy,“ řekl slatinský starosta.

Podle starosty Bystrce Svatopluka Beneše je na právu primátora vystupovat za město ještě další problém. „Podle statusu to je v případech důležitých staveb. Nikde ale není specifikováno, co je důležité a co ne,“ upozornil Beneš.

Práva primátora kritizuje i starosta největší městské části Brno-střed Libor Šťástka. „To, že se veškerá práva k rozhodování koncentrují v jediném člověku, je problematické. Pokud vydá městská část svoje stanovisko, tak to třeba u nás je stanovisko pětačtyřiceti demokraticky zvolených zastupitelů. Přesto jej jeden člověk může mávnutím ruky shodit ze stolu,“ postěžoval si Šťástka.

Výtkám starostů se brněnský primátor Roman Onderka brání. „Teoreticky opravdu mám primátor mám u významných staveb jakési právo veta a pravomoc samostatně rozhodnout. Ale za celou dobu, co jsem primátorem, jsem je ještě nepoužil,“ zdůraznil Onderka.

Dodal, že veškeré svoje záměry vždy projednal s kolegy z brněnské rady. „O všem zatím radní hlasovali. A musím upozornit, že v radě nemá žádná z koaličních stran většinu,“ řekl Onderka. Upozornil přitom, že i středeční rozhodnutí radních o odmítnutí námitek městských částí bylo jen mimořádné. „Ze všech ostatních investic Brna mě nenapadá nic, co by bylo tak akutní, aby rada rozhodla podobným způsobem,“ uvedl Onderka.

Na jeho stranu se postavil i starosta městské části Brno-jih Josef Haluza. „Podle mne je primátorovo právo opodstatněné. Je přeci hlavou města. Jednotlivé městské části si hájí především svoje zájmy a je potřeba, aby se někdo soustředil i na věci v zájmu celku,“ myslí si Haluza.