Zaměstnanci dopravního podniku jezdí v tramvajích od pondělí a například zapáchající cestující donutí vystoupit, aby neobtěžovali ostatní. Také kontrolují jízdenky. „Řidič pustí ještě na zastávce hlášení, ať si je lidé připraví. Když ji nemají, stihnou vystoupit," podotýká šestatřicetiletý muž.

Dřív Schuster pracoval jako revizor a až se do práce vrátí nemocní kolegové, zase bude kontrolovat jízdenky inkognito. Psychicky náročné povolání mu nevadí. „Dřív jsem pracoval v hospodě, tak jsem zvyklý," směje se.

Práce s lidmi ho baví. „Až do čtyř let jsem skoro nemluvil a matka se bála, jestli jsem v pořádku. Doktorka řekla, že jí to mluvení později vynahradím. A měla pravdu, od té doby jsem nezavřel pusu," vtipkuje muž.

Novou službu oceňují podle něj hlavně starší lidé. „Mladí mívají jízdenky v pořádku, ale spěchají a kontrolu někdy považují za zdržování," říká Schuster.

Preventista už vyhazoval i zapáchajícího muže. „Tři ženy mi pak děkovaly, že konečně mohou normálně dýchat," vzpomíná.

Posouzení míry zápachu záleží vždy na preventistovi. „Kontroloval jsem třeba jednoho bezdomovce, který byl cítit, ale nebylo to až tak hrozné. Lístek měl, a tak jsem mu doporučil, že blízko je Armáda spásy, kde se může umýt," vypráví. Muž mu ukázal kartu, která potvrzovala, že v charitativní organizaci byl. „Vysvětloval, že zápach jde z oblečení špatně vyprat," říká Schuster, který muže nechal jet dál.

Když problémoví lidé vidí uniformované zaměstnance ve voze, obvykle si nástup rozmyslí. Nepomůže jim ale ani počkat si na další spoj. „Preventisté jezdí obvykle v několika spojích za sebou," dodává Schuster.