I na Flédě nadále pracují na programu oslav. „Je to pro nás nejtěžší období v historii klubu, ale snažíme se vydržet. Doufáme, že bychom mohli na podzim už začít fungovat, nicméně uvědomujeme si, jak moc je situace komplikovaná. Jako naprosto klíčovou vidíme proočkovanost obyvatel. Sérii narozeninových koncertů bychom rádi spustili letos na podzim, nicméně i tak počítáme s tím, že oslavy se protáhnou nejméně do jara 2022,“ uvedl mluvčí klubu Martin Brzobohatý. Klub má rovněž naplánované pořádání několika letních open-air koncertů na Špilberku.

První vlnu pandemie podle něj pomohli klubu přečkat partneři a město. „Stát v pomoci naprosto selhal. Klíčový program pro nás byl COVID kultura II. Uzavřel se v listopadu, a doteď nemáme peníze na účtu. A to je skoro rok po začátku pandemie. Z dalších programů fungují dobře Antiviry, ovšem stát vyžaduje po společnostech naprostou bezchybnost, přičemž sám dluží některým naším zaměstnancům ošetřovné. Sám je ve skluzu několik měsíců, ale po nás požaduje bezchybnost, to celé navíc v době, kdy držíme zaměstnanost a v podstatě suplujeme pracovní úřady. Smutné je, že jsme museli na přebujelou administrativu zaměstnat dalšího člověka, na kterého podporu žádat nemůžeme,“ podotkl Brzobohatý.

Podobnou zkušenost mají i ostatní provozovatelé brněnských klubů. „Majitelé čekají, kdy se situace obrátí a zatím to všichni nějak dotují ze svého. Těm úspěšnějším se podařilo sehnat prostředky z programu COVID kultura. Ten je šancí na zisk více peněz, ovšem vše je složité a proces postupuje ztuha. Vím i o klubech, které už to pomalu vzdávají i o takových, které řekly, že to zvládnou do konce roku a pak uvidí,“ poznamenal majitel klubu Ponava a zároveň předseda Brněnské asociace clubové hudby Vít Kalvoda. Asociace sdružuje většinu známých klubů.

Kluby nyní sice nevydělávají, nadále ale mají velké výdaje. „Jen mandatorní výdaje, jako třeba energie, vyjdou měsíčně na desítky tisíc korun,“ přiblížil situaci dramaturg Staré Pekárny Tomáš Kytnar. Ani v tomto klubu ale boj nevzdávají, zatím se jim daří udržet zaměstnance a těší se, až opět přivítají milovníky hudby.

Zároveň ale Kytnar podotkl, že současná situace je pro kluby i boj s časem. „Záleží na tom, jak dlouho bude vše trvat. Pokud si budeme muset půjčovat, to je cesta do pekel," upozornil.

Nadále se drží i SONO Music club. „Určitě budeme pokračovat, plány máme. Momentálně připravujeme program na podzimní sezonu, ovšem je samozřejmě nemožné odhadnout, jak se bude vyvíjet pandemická situace a opatření. Dost nám pomohl brněnský magistrát, stran zaměstnanců jsme využili i státní podporu, ale například zisk peněz z programu pro kulturní instituce je docela zdlouhavý proces,“ informoval mluvčí klubu Adam Pitrocha.

Brněnské hudební kluby se snaží držet město. Loni jim v dotacích dalo přes sedm milionů korun. A i letos už brněnští zastupitelé schválili několikamilionový objem nových dotací. „Obecně lze říci, že právě hudebním klubům je uděleno v rámci kulturních dotací nejvíce peněz, proto jim byl i v letošním roce navýšen dotační rozpočet," řekla Kateřina Gardoňová z tiskového střediska brněnského magistrátu.

Kromě nedostatečné státní podpory a hry o čas do situace brněnských hudebních klubů navíc vstupuje ještě další proměnná. Přítomnost vysokoškoláků v Brně. „Klubová sezona je jaro podzim. V podstatě jakmile přijedou studenti a začne podzimní semestr, rozjíždí se i klubová scéna. A v květnu, kdy studenti pomalu končí, tak končí i hlavní klubová sezona a rozjíždí se letní festivaly. Pro kluby ale letní program není záplata, která by zachránila situaci. Je to nějaký příjem, který ale nepokryje všechny ztráty. Takže pokud se i kluby na podzim rozjedou, ale nepřijedou vysokoškoláci, tak to pro kluby může být ztráta i nad padesát procent," podotkl Kalvoda.