Už příští rok ale plánuje město i Ředitelství silnic a dálnic zahájit stavbu čtyřproudové silnice v Žabovřeské ulici. Ta je každodenní zátkou plynulosti brněnské dopravy. „Pracujeme na vyhotovení posledních částí projektové dokumentace. A co se týká přípravy, zdemolovali jsme některé překážky stavby. Děláme vše proto, aby se ke konci příštího roku mohlo začít stavět," uvedla za Ředitelství silnic a dálnic mluvčí Nina Ledvinová. Společnost letos dostala od města plnou moc pro výběr zhotovitele.

Podle náměstka primátora pro dopravu Richarda Mrázka zbývá vykoupit jen poslední asi tři pozemky. I výkup pozemků pro další část okruhu v Židenicích vidí optimisticky. I přesto, že město zatím nevlastní ani polovinu pozemků. „Daří se nám udržet vysoké tempo výkupů. Věřím, že nejpozději příští rok budou všechny pozemky odkoupené," zhodnotil pokrok Mrázek.

Jeho optimismus sdílí i jeho předchůdce v úřadu Robert Kotzian. Upozorňuje ale, že není možné se spolehnout, že příští rok budou pozemky pro stavbu za víc než tři miliardy kompletní. „Na Žabovřeské jsme například už před komunálními volbami vykoupili hodně pozemků. Vždy ale zbude několik majitelů, kteří se nechtějí pozemků vzdát a domluvit se s nimi, může ve výsledku trvat stejně dlouho, jako odkoupit vše ostatní," zhodnotil Kotzian. Současné vedení města ale už dříve uvedlo, že pokud se s majiteli pozemků nedohodne, využije proces vyvlastnění pozemků.

Šéf brněnského dopravního odboru brněnského magistrátu Vladimír Bielko potvrdil, že termíny dokončení obou židenických staveb po roce 2020 jsou reálné. „Jsme na nejlepší cestě i projekčně. Jedna část má dokonce stavební povolení, druhá čeká jen na rozhodnutí o umístění stavby," sdělil dopravní odborník.

Pro zvětšení klikněte.

Podle Mrázka je možné, že první přípravné práce na Tomkově náměstí začnou už letos. „Jednáme z Ředitelství silnic a dálnic o předřazení některých přípravných prací. Jestli k nim dojde letos nebo příští rok, se rozhodne v dalších dvou měsících," doplnil náměstek.

Jak Brněnský deník Rovnost dříve informoval, překážkou staveb mohou být zastaralé posouzení vlivu na životní prostředí EIA.

Obě židenické stavby, které mají být podle předběžných rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury hotové v roce 2021 nejpozději, mají EIA získané podle starých podmínek. „Loni se změnil zákon a Evropská komise požaduje nové posuzování. To by stavby mohlo zdržet o několik let," poukázal jihomoravský poslanec Jiří Petrů. Na stavby za miliardy by město ani stát nedostalo z dotací ani korunu.

Na svoje potvrzení vlivu na životní prostředí zatím čekají další etapy okruhu, jako je třeba na Rokytovu navazující výstavba vinohradských tunelů. „Ministerstvo dopravy předjednalo navrhovanou variantu a odborníci provedli i průzkumy území. Zahájí se proto přípravy pro projektovou dokumentaci a jednání o EIA," předestřel Bielko.

Jižní část okruhu od Černovic až po takzvanou Bratislavskou radiálu pak vznikne do patnácti let. Jako náhradní řešení mohou lidé zatím využívat dálnici D1, která vede na jihu od Brna. V roce 2030 bude hotová její modernizace v tomto úseku. „Protože často jezdím z Tuřan do Bohunic, je to pro mě nejsnazší řešení. Jinak bych po městě bloudil s autem tři čtvrtě hodiny. Cesta po dálnici mi trvá deset minut," popsal každodenní cesty brněnský podnikatel Jan Haluza.

Zbrzdit stavbu podle Bielka může ale diskuze o poloze nového brněnského železničního uzlu. „Pokud nebudeme vědět, kudy povedou koleje, nemůžeme plánovat silnice. Navíc pro variantu rozšířeného nádraží v centru města, není hotový žádný projekt a na rozdíl od druhé možnosti, odsunutí nádraží k Opuštěné ulici do takzvaného Jižního centra, kde je část hotová, bychom si na ně ještě několik let museli počkat," upozornil.