Pracovníci ústavu jej provedli od 23. dubna do 9. května. „Výsledky prokázaly, že nedošlo k překročení imisního limitu. Po srovnání s ostatními stanicemi v Brně a blízkém okolí se ale ukázalo, že zjištěné hodnoty koncentrací znečišťujících látek se v obou měřených lokalitách obecně pohybují na úrovni městského pozadí a jsou velmi podobné hodnotám na nejméně zatížených lokalitách města," uvedla Markéta Chumchalová z tiskového oddělení kraje.

Lokalita Masarova vykázala mírně vyšší koncentraci prachových částic ve srovnání s Věstonickou. Naopak tomu bylo u oxidů dusíku.

Odborníci srovnávali střední hodnoty koncentrací kovů ve dnech, kdy lidé hlásili zápach a kdy ne. „Měření zachytilo vyšší koncentrace při hlášeném zápachu u chromu, hliníku a zinku na Věstonické a manganu, hliníku, železa a fosforu na Masarově. Výše uvedené prvky se v ovzduší často nachází v souvislosti s průmyslovými procesy, spojenými například se zpracováváním kovů, ale také se silniční dopravou," sdělila Chumchalová.

Měření u obou lokalit neodhalilo jakkoliv zhoršenou kvalitu ovzduší po stránce překračování imisních limitů či koncentrací látek, které zákon o ochraně ovzduší definuje jako znečišťující látky.

Odborníci při měření zjišťovali i koncentrace znečišťujících látek, které státní imisní monitoring standardně nezajišťuje. „Sledovalo zejména znečišťující látky, které mohou ve vybraných lokalitách dosahovat vysokých koncentrací, jako jsou oxid dusičitý, polétavý prach a jemné částice, a současně koncentrace specifických znečišťujících látek z průmyslových činností," upřesnila Chumchalová.

Jak už Deník Rovnost informoval dřív, desetitisíce Brňanů ve východní části města obtěžuje zápach. Problém se týká Vinohrad, Líšně, Židenic a zasahuje až do Slatiny a Černovic. Řada lidí z něho viní slévárnu v areálu bývalého Zetoru v Líšni.