Velké Brno.

Jedním z důvodů pro připojení obcí a měst byla národnostní pestrost. Město totiž obývali převážně brněnští Němci. „Po vzájemné domluvě se k Brnu připojila jeho předměstí, aby ve městě převládla česká národnost. Královo Pole či Husovice, které byly také mezi těmi oblastmi, které se připojily, totiž byly české,“ uvedla historička Milena Flodrová. Podle ní se vznikem Velkého Brna posílil český duch města.

Po připojení třiadvaceti předměstských obcí se Brno stalo druhým největším městem Československa. Městu přibylo devadesát tisíc obyvatel, a narostlo téměř do sedminásobné velikosti.

Mezi třiadvaceti připojenými byly i dvě samostatná města, Husovice a Královo Pole. To se stalo samostatným městem se všemi právy v roce 1905. V nynější části dodnes žijí patrioti, kteří na slavnou minulost oblasti nezapomínají. „Vznik Velkého Brna v roce 1919 považuji za dokončení už předválečných snah Brna rozšířit svůj katastr na úkor sousedních obcí. Z tohoto pohledu je pro mne mnohem důležitější rok 1905, kdy se Královo Pole stalo i přes nevoli sousedního Brna samostatným městem, se všemi právy i vlastním erbem,“ poznamenal předseda spolku Královopolských patriotů René Pelán. Navíc upozornil, že erb městská část používá dodnes.

Druhým z měst, které Brno pohltilo, byly Husovice. Ty jsou dnes součástí městské části Brno-sever. „Územní rozvoj města ukázal, že vznik Velkého Brna měl své opodstatnění,“ zmínil již dříve starosta městské části Martin Maleček.

Kromě Husovic a Králova Pole se k Brnu připojili třeba tehdejší obce Juliánov, Maloměřice, Medlánky, Řečkovice či Židenice. „Židenice ještě před první světovou válkou také chtěly být městem, konflikt ale jejich snahy zabrzdil,“ poznamenala Flodrová.