Podzemní stavbě se věnuje první letošní díl seriálu Tajemná místa jižní Moravy. Štolu vyrazili inženýři, když potřebovali ozkoušet nové výztuže. „Stavěli jsme v Brně na místě, kde byl jíl, a ve štole jsme testovali ocelové a sklolaminátové výztuže," popsal František Klouba, který tam pracoval.

Štolu zkoumali i sovětští psychotronici. Při testech poznávali, jestli je pod betonovým povrchem zdí ocel, nebo ne. Pouze na základě soustředění a svých údajných nadpřirozených schopností. „Měli téměř stoprocentní úspěšnost. A odnikud nemohli vědět, jak to doopravdy bylo," dodal Klouba.

Pár metrů štoly inženýrům stačilo, ale pak vyhloubený prostor na čas osiřel. Dokud se k němu nedostali výzkumníci experimentu Štola 88, který byl součástí mezinárodního projektu Interkosmos. Vědci chtěli zjistit, jak bude skupina lidí zvládat osamění a uzavření v malém prostoru jako při letu do vesmíru. Kvůli tomu vědci prostor rozšířili a vybavili technikou podobně jako protiatomový kryt. „V tehdejším Československu neexistovalo vhodnější zařízení," poznamenal duchovní otec projektu sociolog Jaroslav Sýkora.

Jak se k místu dostat• Autem: Po silnici z Tišnova na Drásov. Parkovat lze před areálem bývalé cihelny. Je tam ale omezený počet parkovacích míst. Ke vstupu do štoly je třeba ujít dvě stě padesát metrů podél silnice.
• Městskou hromadnou dopravou: Nejbližší zastávka je Tišnov, Trnec. Staví tam autobusová linka číslo 311. Směrem na Drásov je nutné ujít dalších sedm set metrů.
• Pěšky: Také po silnici z Tišnova na Drásov.

Dvanáct dobrovolníků podstoupilo v září 1988 simulovaný let kosmickou lodí. Dvě skupiny oddělovala přepážka a navzájem o sobě nevěděly. „Dostali jsme na starost řídicí centrum kosmické lodi. Mačkali jsme tlačítka, pozorovali žárovky, občas se spustil varovný signál," popsal již dříve vedoucí jedné skupiny, publicista Pavel Toufar.

Účastníci si museli zvyknout na osmnáctihodinový denní cyklus. Pokus byl unikátní ve dvou ohledech. „Let doplnil výzkum možností využití čerstvé stravy ze zvířat přepravovaných v lodi," zmínil Sýkora. Jak se ale ukázalo, účastníci navázali se zvířaty vztah a nedokázali je zabít a sníst. A druhá unikátní věc? Do štoly se v jedné ze skupin dobrovolně uzavřela také jedna žena.

Podle Sýkory se výzkumníci do tišnovské štoly velmi pravděpodobně nevrátí. „Škoda, že zůstalo u jednoho pokusu. Náš tým jich měl naplánováno více," podotkl sociolog.

Místo dnes patří Tišnovu, které ho nevyužívá. Štola je zabezpečená proti vloupání bezdomovců, kteří se tam čas od času po upilování zámku dostanou. „Občas se objeví zájemce o nájem. Měli třeba vizi, že by tu vznikl sklep na víno nebo pěstírna žampionů. Kvůli stálé teplotě by to bylo vhodné místo," navrhoval za město Luděk Štarha.

Ačkoliv Tišnov neplánuje na místě vytvořit žádné muzeum kosmického výzkumu, část štoly mohou lidé vidět veřejně. Jeden díl kovové výztuže s několikametrovým průměrem se záhadně přemístil do tamní sběrny kovů.