Škrty v rozpočtu ministerstva dopravy, kvůli kterým se zastaví některé dopravní projekty, se podle aktuálních informací zřejmě dotknou i brněnského hlavního nádraží. Zmrazení přestavby železničního uzlu však nepřinese jen dopravní komplikace. Podle odborníků zbrzdí i rozvoj Jižního centra, které se mělo stát novou výstavní čtvrtí města.

Bez nádraží ne

Nejasnosti ohledně toho, kdy a zda vůbec se nádraží odsune, mohou znejistit investory, kteří chtějí v Jižním centru stavět. „Ve většině případů už sice nakoupili pozemky, ale stavbu nových budov rozhodně chtějí vázat až na definitivní variantu železničního uzlu,“ myslí si jednatel realitní kanceláře Real Spektrum Jiří Fajkus.

Nevylučuje přitom, že někteří podnikatelé mohou od svých záměrů nakonec dokonce odstoupit a pozemky prodat. „Já bych se za současné situace nových projektů v tom místě asi bál,“ podotkl Fajkus.

Jeho slova potvrzuje i Taťána Čtvrtníčková ze společnosti Brno new station development, která si v roce 2008 pronajala na čtyřicet let pozemky současného nádraží od hotelu Grand až k řece Svratce. Společnost nyní pracuje na dvou projektech, podle kterých se území může rozvíjet. „Jeden počítá s odsunem nádraží, druhý s jeho zachováním v centru. Dokud nebude jasné, jak to celé dopadne, nechceme investovat. Takže nám teď utíká čas, který už jsme mohli věnovat novým projektům u nádraží,“ uvedla Čtvrtníčková.

Optimističtěji hodnotí budoucnost ředitel společnosti Jižní centrum. Založilo ji město a má na starosti rozvoj nové čtvrti. „Firmám se v daném místě vyplatí stavět i bez nového nádraží. Díky blízkosti středu města mají totiž parcely velmi výhodnou polohu,“ tvrdí ředitel společnosti Jan Zavřel.

Jižní centrum vypsalo nadávno například soutěž na návrh využití pozemků v okolí odsunutého nádraží. Týká se místa mezi Opuštěnou ulicí a takzvaným Bulvárem. Ten má spojit Nové sady s nádražím v odsunuté poloze. „Podmínky k soutěži si zatím vyzvedly dvě firmy, své návrhy mohou předložit do 13. srpna,“ informoval Zavřel.

Bezvýchodná situace

S tím , že se v místě vyplatí stavět, souhlasí i náměstek brněnského primátora Martin Ander. „Většinu potíží s přesunem nádraží zavinily nejasné pozemkové vztahy. Ty už jsou většinou vyřešené, takže dobrým projektům nic nestojí v cestě,“ uvedl náměstek.

Bývalý hlavní architekt brněnského magistrátu Jaroslav Josífek má však podobné obavy jako Fajkus. „Stopstav na nové nádraží bude znamenat přiškrcení rozvoje Jižního centra. A nejen jeho, i dalších částí Brna a celého kraje. Doprava a její rychlost je totiž důležitou podmínkou jakéhokoliv rozvoje,“ zdůraznil Josífek.

Za bezvýchodnou situaci, do které se kvůli nutným úsporám může přestavba nádraží dostat, podle něj mohou hlavně politické představitele Brna a Jihomoravského kraje. „Měli přinejmenším od schválení územního plánu v roce 1994 dost času přestavbu důrazně prosazovat a postupně uskutečňovat. Nebýt průtahů, mohli jsme se současným potížím vyhnout,“ zdůraznil architekt.

Čtěte velké téma ve čtvrtečním vydání Deníku Rovnost

ZUZANA TAUŠOVÁ
MICHAL FILÍPEK