V úterý je totiž mezinárodní den ptactva. Poprvé se do kalendáře zařadil v roce 1906. „O ochraně vzácných druhů mnozí říkají, že nejvíc jim prospěje, když nepotkají člověka. Jenže jakmile člověk přestane být na jednom místě aktivní, příroda se může změnit natolik, že danému druhu nebude vyhovovat. Naruší rovnováhu, která se vytvářela po staletí," upozorňuje na nepatřičné zásahy předseda Mezinárodní asociace pro sokolnictví.

Straka ví, že zásahy do přírody jsou běžné a někdy zvířatům škodí. Ptáci si podle něj ale dokážou pomoct i sami. „Těžké je pro ně zejména zimní období. Potravu hledají, kde se dá. U silnic sedí třeba káňata a čekají, co auto srazí. Pak může začít hostina," usmívá se nad jedním z případů Straka, který si vydělává jako elektrotechnik.

Ten se ke svému koníčku dostal náhodou. „Sokolníky jsem poprvé potkal v Moravském krasu, když mi bylo devatenáct let. Internet tehdy použít nešlo, tak jsem za nimi jezdil na kole naslepo. Klidně i třicet kilometrů z Brna a stejně jsem je třeba nepotkal," popisuje nezdary, které ho ale neodradily.

Od starších rádců se naučil, jak se sokolem zacházet, aby mu neublížil. Stejně tak hltal i základy lovu a zoologie. „Máme vlastní jazyk, kterému rozumíme jenom my. Třeba ploužec je provázek, na němž je připoutaný dravec," dává příklad Straka.

Málokdo podle něj ví, že spousta běžně užívaných slov pochází ze sokolnictví. „Třeba gentle je samice sokola, man je muž. A máme gentlemana," usmívá se.

Straku mrzí, že odborníci z Evropské unie prosazují k výchově hlavně domácí druhy. Vychoval totiž dvě káňata Harrisova. Pochází z Ameriky, ale stalo se oblíbeným druhem pro sokolnictví. „Na světě žije přes tři sta druhů dravců, ale jenom tenhle loví ve skupinách. Má sociální cítění jako žádný jiný dravec. Podobně jsou na tom vlci. Proto se mu také říká okřídlený vlk," vysvětlil Straka.

JANA STANKOVÁ