S odchodným počítá pozměňovací návrh k novele zákona o obecní policii, který podal poslanec Jan Bartošek. Navrhl, aby strážníci dostali po patnácti, dvaceti, pětadvaceti a třiceti letech služby několikanásobek průměrného platu. „Mělo by to být odstupňované podle počtu odsloužených let na tří, čtyř, pěti a šestinásobek měsíční mzdy,“ upřesnil Bartošek. Podobný model podle něj funguje u záchranářů, které vyplácejí kraje.

Brněnští radní návrh podporují i proto, že odchodné pomůže řešit situaci, kdy se na pracovním trhu jen těžko uplatní strážník po pětadvaceti letech služby, který třeba ze zdravotních důvodů přijde o licenci. „Odchodné, které by bylo odstupňované podle odpracovaných let, by tak logicky motivovalo strážníky, aby v uniformě vydrželi co nejdéle,“ dodala primátorka Vaňková.

I pro nováčky

Vidina peněz při odchodu podle ní může motivovat i zájemce o práci strážníka. Ti musejí podle ředitele brněnské městské policie Luboše Oprchala splnit náročné podmínky pro přijetí. „Na kvalitě nám velmi záleží, proto je nyní složité hledat na trhu práce nové zaměstnance. Zavedením odchodného bychom se přiblížili sociálním výhodám vyplývajícím z legislativy u jiných bezpečnostních složek,“ řekl.

Právě na výsluhu státních policistů a vojáků poukazují i příznivci návrhu, kteří jsou přesvědčení, že je třeba podobně ocenit i práci strážníků. „Vojákům a policistům se vyplácí rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. A strážníci jsou služba obci a městu, kde se starají o veřejný pořádek a bezpečnost v ulicích,“ upřesnil bezpečnostní expert Andor Šándor.

Pokud by návrh na odchodné prošel, vyplácela by strážce pořádku města a obce. „Dostali jsme modelové výpočty s různými variantami, o jaké částky by šlo v Brně. Ročně jde o víc než milion korun, což je pro rozpočet města přijatelné,“ doplnila primátorka.

Postoj ministerstva vnitra k návrhu poslance Bartoška není jasný, ve čtvrtek se k němu do uzávěrky nevyjádřilo.