Střídavá péče: dlouhý boj posudků a právníků

Neshody rodičů, opakující se návštěvy psychologů a poraden, dokládání každé maličkosti týkající se dětí úřadům. I tak může vypadat porozvodová situace v rodině, kde se ani odborníci neumí shodnout na vhodnosti střídavé péče o děti.

Rodiče dnes devítileté dívky a třináctiletého chlapce z Brna se rozešli v roce 2005. Opatrovnický soud tehdy rozhodl o tom, že o děti se budou střídavě starat oba manželé. A to i přesto, že podle ženy se vztah rozpadl kvůli manželovu násilnému chování, které viděly i děti. „Potíž je v tom, že jsem na manžela kvůli strachu nikdy nepodala trestní oznámení. Jeho chování tedy dokazují jen dodatečná svědectví a posudky, na které však soud nebral zřetel,“ uvedla čtyřicetiletá žena, jejíž jméno redakce zná, ale nechce jej zveřejnit kvůli ochraně dětí.

Zatímco starší syn se střídavému pobytu přizpůsobil, dívka má kvůli tomu zdravotní i psychické potíže. Shodlo se na tom několik nezávislých psychologů, jejichž posudky má Brněnský deník Rovnost k dispozici. „Doporučuji dívku ponechat výhradně v péči matky s možností návštěv otce,“ hodnotí například psycholožka Marie Vignatiová, která na dívku vypracovala posudek.

Otec však se zprávou nesouhlasí a tvrdí, že střídavá péče dětem prospívá. „Dcera se jen kvůli svému věku neumí se situací vyrovnat,“ myslí si. Střídavou péči podle něj doporučila i soudem určená znalkyně Marta Skulová.

Na výchovu nezletilých dohlíží Oddělení sociálně-právní ochrany dětí Úřadu městské části Brno-střed. Sociální pracovníci mají k dispozici posudky lékařů. Oddělení se však drží hlavně rozhodnutí soudu. „Rodičům se snažíme výhody střídavé péče vysvětlit, případně jim nabízíme odbornou pomoc, aby se naučili spolupracovat,“ uvedl mluvčí radnice Roman Burián.

Pokud nefunguje domluva o výchově dětí, může sociální pracovník rodičům návštěvu odborníka přikázat. „Až když tyto cesty selžou, podáme návrh soudu, aby své rozhodnutí o určení péče přehodnotil,“ dodal Burián.
V případě rodiny z Brna zatím oddělení návrh k soudu nepodalo navzdory tomu, že situaci nepomohli ani odborníci. Podle dalších posudků navíc případnou dohodu téměř znemožňuje předchozí násilí v rodině. To se však kvůli chybějícímu trestnímu oznámení špatně dokazuje.

Soud se nakonec změnou péče o devítiletou dívku zabýval znovu na návrh matky letos na podzim. Dívka vypověděla, že chce žít u matky a vídat otce. Sociální pracovník Petr Havlíček naopak navrhl, aby se v rodině nic neměnilo. „Střídavou péči považujeme za vhodnou pro obě děti,“ konstatoval Havlíček u soudu a požádal o vypracování dalších znaleckých posudků. Rozhodnutí o tom, kdo se o děti bude starat, padne tedy nejdříve až po vypracování těchto posudků.

České zákony umožňují střídavou péči od roku 1998. Názory na tento způsob výchovy se různí. Podle Radky Radimské ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se díky střídání do výchovy více zapojí otec. „Nelze ji nařídit vždy, je nutné přihlédnout k potřebám, charakteru a věku dítěte,“ uvedla Radimská.

Podle statistik svěřují soudy do střídavé péče minimum dětí. Zatímco loni v kraji svěřily 3144 dětí matkám a 240 otcům, střídavou péči zvolily jen v osmašedesáti případech.