Každý týden sbalit do tašky oblečení a školní potřeby a přestěhovat se od táty k mámě. A za sedm dní zpět. Tak vypadá život dětí, jejichž rodiče se po rozvodu dohodli na střídavé výchově.

Přestože dítě neztratí žádného z rodičů, nejsou této péče o děti v Brně nakloněni sociální pracovníci. „Máme s ním špatnou zkušenost u dětí, které chodí do první nebo druhé třídy základní školy. Mají problémy s adaptací, prospěchem a zhoršuje se jejich psychický stav,“ uvedl Libor Linhart z odboru sociální péče brněnského magistrátu. Negativní postoj úředníků může být příčinou nízkého počtu brněnských dětí ve střídavé péči rodičů. Za posledních osm let se dají spočítat na prstech ruky.

V jiných městech tomu tak není. „Střídavou výchovu podporujeme. Informujeme o možnosti rozvádějící se páry a pokud za námi přijde s návrhem i jeden z rodičů, snažíme se druhého získat pro,“ uvedla Miluše Slováková ze sociálního odboru magistrátu v Hradci Králové. V téměř stotisícovém městě nyní žije střídavě u jednoho nebo druhého z rodičů šestadvacet dětí.

V Brně se nyní starají střídavě o děti jen čtyři rodičovské páry. „Měsíčně řešíme dva až tři návrhy na střídavou péči a jen ve třiceti procentech rozhodneme kladně,“ uvedl místopředseda Městského soudu v Brně Roman Kiš.

Důvodů, proč otcové a ani matky se střídavou péčí neprorazili, je celá řada. Buďto neznají možnosti zákona nebo je rozvod tak emočně náročný, že rodiče již spolu nejsou schopni komunikovat. To, že dobré vztahy jsou důležité, potvrdila Zdena Cindrová z Brna. Její jedenáctiletá dcera a osmiletý syn žijí střídavě čtrnáct dní u ní a bývalého manžela. „Je to náročné, děti mají u tatínka víc volnosti, ale neměnila bych. Mají otce i matku,“ řekla Cindrová.