Podle statistik polovina studentů bakalářského stupně obor nedokončí. Česká republika patří mezi třetí nejhorší sledované země ve výzkumu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který se na toto téma zaměřil. Zástupci Jihomoravského kraje a Vysokého učení technického to chtějí změnit.
Studijní neúspěšnost
Česká republika je třetí nejhorší zemí ve studijní neúspěšnosti.
Vysoké učení technické v Brně spustilo kampaň, která vyvrací mýty o studiu.
Středoškolákům pomůže i aplikace Salmondo. Pomůže studentům odhalit jejich silné stránky a podle toho si vybrat obor.
Studium není podle odborníků pro mladé lidi tak závazné. Proto školu snadno opustí.
Středoškoláci při podávání přihlášek netuší, co je na univerzitě čeká. „Studenty totiž nenapadne, že systém je na vysoké škole jiný. Někteří se s tím neodkáží poprat, a proto odchází,“ uvedla za brněnskou techniku Pavla Ondrušková.
Právě Ondrušková je autorkou námětu kampaně Technika poznání. „Hlavní hrdinové ve videu vtipně vyvrací mýty o studiu na vysoké škole. Zájemci o studium můžou také kontaktovat ambasadory jednotlivých fakult,“ přiblížila Ondrušková.
Studenti nejčastěji opouštějí zemědělské, technické a přírodovědné obory. „Předloni odešla z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity více než polovina studentů. Průměrně ale v prvním ročníku bakaláře opouští univerzitu čtyřicet procent studentů,“ uvedl mluvčí školy Filip Vrána.
Studentů, kteří školu nedokončí, přibývá
Počty neúspěšných studentů na brněnské technice jsou podobné. „Po prvním ročníku skončí osmatřicet procent studentů. Čísla ale od roku 2011 postupně klesají,“ uvedla mluvčí univerzity Radana Kolčavová.
Pomoci chce i Jihomoravský kraj. Nabízí středním školám aplikaci Salmondo, která pomůže studentům odhalit jejich silné stránky a vybrat si správný obor. „Po úspěšném testování se Salmondo rozšíří do jednačtyřiceti škol zřizovaných krajem,“ uvedl tvůrce aplikace Tibor Kučera.
Mladí lidé podle Zdeňka Slejšky z centra vzdělávání EDUin spoustu věcí rádi zkoušejí. „Když zjistí, že to není ono, přejdou na jiný obor nebo studium ukončí. Předchozí generace byly jiné, dotáhly vše do konce, a pak šly třeba studovat něco jiného,“ uvedl odborník.
Dalším důvodem, proč lidé studium nedokončí je práce. „Praxe je totiž cennější než studium. Lidé by si nejprve měli vyzkoušet, jak to funguje v pracovním světě a podle toho si vybrat obor,“ myslí si Slejška.
Práce ukázala směr i Bačovskému. „Vyrábím okrasné betonové prvky, imitace dřeva a různé ploty. Vždycky jsem chtěl pracovat rukama, takže jsem ve firmě spokojenější než na vysoké. Taky se můžu dříve osamostatnit. Nechci se ženit až ve čtyřiceti,“ říká mladík z Královopolských Vážan na Vyškovsku.
