VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studie: rychlodráha bude v roce 2030

Brno /ANKETA, VIZUALIZACE/ – Stavba brněnského metra se vyplatí nejen Brnu, ale celému Jihomoravskému kraji. Její projekční přípravu již letos kraj zahájil a vlaky se takzvaným severojižním kolejovým diametrem mohou prohánět v roce 2030. Takové jsou závěry studie proveditelnosti, kterou v létě dostali na stůl představitelé Jihomoravského kra­je.

23.8.2011 61
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

„Studie potvrdila především to, že je záměr reálný. A že je opodstatněné a ekonomické diametr stavět,“ potvrdil vedoucí odboru dopravy kraje Rostislav Snovický. Dodal, že odborníci kraje už začali pracovat na projektu pro stavbu.

Takzvaný diametr má mít šestadvacet zastávek a propojit Tišnov na severu a Slavkov u Brna na jihu rychlou a dostatečně kapacitní dráhou. Úsek mezi brněnskými Řečkovicemi a Černovicemi přitom povede pod zemí a vlaky jím budou projíždět v intervalu sedmi minut. A má se tak stát páteří dopravy v Brně. „Nabídne totiž komfortní spojení mezi severem a jihem okolí Brna,“ uvedl vedoucí brněnského odboru dopravy Vladimír Bielko.

Podle studie počítá diametr s provozem tří samostatných linek různé délky. Padesátikilometrová linka mezi Tišnovem a Slavkovem, třicetikilometrová linka B mezi Kuřimí a Sokolnicemi a devítikilometrová mezi Řečkovicemi a Hlavním nádražím. „Linky budou navzájem proloženy tak, aby se zachoval jednotný interval,“ popsal spoluautor studie Jiří Landa ze společnosti CityPlan.

Stavbu rozplánovali autoři na období mezi roky 2015 a 2030. Prvních pět let přitom zabere především příprava a získávání potřebných povolení. Poprvé se kopne do země v roce 2021. V roce 2025 pak Brnem pojede první podzemní vlak. Skončí totiž první etapa stavby. „První etapa počítá s provozem pouze od Moravského náměstí přes Hlavní nádraží dále na jih,“ upozornil Landa.

Nejdůležitější otázkou, kterou studie řešila, jsou peníze. Kraj má podle ní několik možností. Buď stavět za státní peníze, nebo sám společně s městem Brnem s využitím úvěru či evropských fondů. Další možností pak je projekt PPP partnerství se soukromým investorem. „Jelikož se na počítá se sumou asi dvaadvacet miliard a ročními náklady na provoz ve výši asi 423 milionů, je pravděpodobné spojení několika za uvažovaných možností,“ upozornil Landa.

#nahled|https://g.denik.cz/50/2b/mapa_brno_severojizni_diametr_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/50/2b/mapa_brno_severojizni_diametr.jpg|Návrh trasy severojižního diametru.#Návrh trasy severojižního diametru.

S podporou diametru počítá ministerstvo dopravy. Spíše však morální. „Je to stavba především regionálního charakteru. Nevylučujeme možnost, že se na ní budeme alespoň částečně podílet, nicméně se bude jednat spíše o právní a odborné poradenství,“ upozornil mluvčí ministerstva Martin Novák.

Ani spolupráce PPP nemusí kraji vyjít. „Stavěl se takto tunel pod kanálem La Manche a soukromník zkrachoval. To samé se stalo jedné z firem provozujících metro v Londýně. Jiné ale prosperují, záleží na zkušenostech,“ upozornil Radek Jurčík z Institutu pro veřejné zakázky a PPPs.

Studie proveditelnosti prozatím nevyloučila ani druhou větev diametru. Ta má odbočovat v Králově Poli a zamířit do Bystrce. „Její řešení ale musí být námětem samostatné studie. Ta může uvažovat i o vzájemném propojení či nepropojení bystrcké větve diametru s tramvajovými tratěmi z Pisárek a z radiály Veveří – Horova,“ uvedl Landa.

Lidé v Brně vesměs považují plány na postavení podzemní rychlodráhy za utopii. „V Brně se nic takového nepostaví. O metru či něčem podobném se mluví snad už od války. Slibovali metro, podzemní tramvaj a teď vlak. Ale moc tomu nevěřím,“ kroutil hlavou třeba Stanislav Drápal.

#nahled|https://g.denik.cz/50/2b/mapa_brno_severojizni_diametr__1__denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/50/2b/mapa_brno_severojizni_diametr__1_.jpg|Návrh trasy severojižního diametru.#Návrh trasy severojižního diametru.

Autor: Petr Jeřábek

23.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 61
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Unikátní hudební projekt festivalu Moravský podzim na brněnském výstavišti sledovaly tisíce lidí. Součástí orchestru byly míchačky, sanitky, dělostřelci a také sedm brněnských pěveckých sborů.
23

Výstřely, řev fanoušků Komety a sirény. V Brně zazněla nejhlasitější symfonie

Lídr jihomoravské kandidátky KSČM hlasuje ve sněmovních volbách.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Kominíci na roztrhání. Lidé čekají i měsíce na kontrolu

Jižní Morava – Topná sezona začala letos už v půlce září. Lidé řeší kontroly a čištění komínů na poslední chvíli. Kominíci mají plné kalendáře dlouho dopředu.

Velká poslanecká rošáda: za jižní Moravu zůstane jen devět politiků

Jižní Morava /FOTOGALERIE, VIZITKY POSLANCŮ/ – Jihomoravské poslance čeká velké střídání. Křeslo získá čtrnáct nových politiků z kraje. Dvanáct ze stávajících poslanců za jižní Moravu končí ve sněmovně úplně, devět zůstává.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

V maloměřické textilce opravili turbínu. Majitel plánuje i další rekonstrukce

Brno - Látky se v textilní továrně v brněnských Maloměřicích nevyrábí už pětadvacet let. Po tu dobu továrna stála bez využití a chátrala. Nyní se majitelé rozhodli opravit alespoň její malou část. Vyměnili původní Kaplanovu turbínu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení