Nádraží u Řeky i pod Petrovem je výhodné, dopravní uzel v současné poloze je ale k modernizaci nepoužitelný. Takové jsou závěry studie proveditelnosti o přestavbě brněnského hlavního nádraží.
Studie nádraží řeší u každé z variant i podvarianty. Liší se ve způsobu napojení tratí, možné výstavby tunelů, potenciálním vznikem nových nádraží, například u tuřanského letiště a zároveň i cenou. „Studie vznikala dlouho, protože do ní bylo potřeba zapracovat další varianty, které v době jejího zadání ještě nebyly známé,“ vysvětlil náměstek pro modernizaci Mojmír Nejezchleb ze správy železnic.

RŮZNÁ CENA

Z hlediska ceny vyšly jako nejvýhodnější všechny varianty nádraží u Řeky, stály by od dvaačtyřiceti do pětačtyřiceti miliard korun. Úplně nejlevnější je jedna z variant stavby nádraží pod Petrovem, která by stála necelých dvaačtyřicet miliard. Zbývající varianty pod Petrovem počítají s náklady od osmačtyřiceti do šestapadesát miliard korun. „Výhodou Řeky je také to, že pro ni existuje platná projektová dokumentace a územní plán. Stavět by se mohlo začít už v roce 2020. Oproti tomu pro Petrov je potřeba všechny tyto dokumenty připravit a výstavba by nezačala před rokem 2026,“ upozornil Josef Buriánek ze správy železnic.

Nová poloha nádraží má umožnit také větší počet spojů. To současné je totiž na hranici kapacity. „Daří se ho udržovat v provozu, je tam ovšem například staré zabezpečovací zařízení z třicátých let minulého století, které příští rok vyměníme za moderní a bezpečnější. Ani tak ale nádraží neodpovídá evropským parametrům,“ uvedl generální ředitel železničářů Pavel Surý. V nové poloze bude možné na nádraží přivést i více vlaků, počítá se například s přímou linkou do Hustopečí na Břeclavsku.

KONEC TESCA

Varianty nádraží pod Petrovem počítají s těsným přiblížením nádraží k obchodnímu domu Tesco, pro jednu z nich je potřeba budovu zbourat. „Liší se poloměrem zaoblení nástupišť. Ta, která mají tři sta metrů a méně, nejsou příliš vhodná hlavně pro pohodlí cestující. Delší, s poloměrem pět set metrů, už do prostor Tesca zasáhnou,“ sdělil Buriánek.

Celou studii nyní dostanou zástupci Jihomoravského kraje, brněnského magistrátu a dalších institucí, kterých se výstavba nádraží týká. Do tří měsíců mají na ministerstvo dopravy poslat své stanovisko k variantám. „Připomínky poté zpracujeme a předložíme je v březnu vládě, která rozhodne, kde nakonec nádraží vznikne,“ přiblížil další osud dokumentu náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

V Brně se ke studii vyjádří všichni zastupitelé. „Požádali jsme správu železnic o prezentaci výsledků pro naše zastupitele a radní městských částí. Do konce ledna přijme zastupitelstvo stanovisko ke studii,“ vzkázal mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Dokončení studie přivítal například předseda spolku Brno+ Robert Kotzian, který loni bojoval proti referendu o poloze nádraží. „Brno má nyní konečně šanci na přestavbu železničního uzlu,“ komentoval.

Pro zvěětšení klikněte.