Šéfové velkých brněnských organizací, představitelé nezávislé scény i občanských sdružení, umělci. Dnes si sedají do hlediště. Je středa a přišli do brněnského sálu Břetislava Bakaly diskutovat o novém dokumentu města, kterým má nabídnout vizi rozvoje brněnské kultury. Ve více než dvouhodinové debatě se zástupci města zdůrazňují dvě výtky. V nové studii jsou chyby a žádnou vizi nepředkládá.

Druhotné problémy

Debata začíná ve tři hodiny odpoledne. „Na vypracování kompletní studie jsou potřeba minimálně dva roky. Nejen několik měsíců. Ve studii jsem nenašla nic konkrétního. Neříká vůbec, jak kulturu platit a z jakých zdrojů. Zabývá se druhotnými problémy. Propagací či cestovním ruchem,“ vytýká mezi prvními ředitelka centra Proculture Marta Smolíková.

Podle vedoucího projektu Martina Dohnala z firmy DHV CR, která koncepci připravila, je nová studie obecná záměrně. „Nechtěli jsme jít do detailu a plánovat konkrétní kulturní program města. Pouze nastínit, jakými směry se kultura v Brně může ubírat,“ hájí studii Dohnal.

Diskutujícím vadí i to, že mají málo času na odesílání připomínek. Město nový dokument oficiálně zveřejnilo minulý týden ve čtvrtek. Po skončení debaty mají ještě pár posledních hodin na jejich odeslání. „Hotovou koncepci i s připomínkami totiž musí firma městu předat do konce ledna. Pak s dokumentem bude magistrát dál pracovat. A je možné bavit se o dalších krocích,“ vysvětluje Jan Rybář z Kanceláře strategie města, který měl koordinaci přípravy nové koncepce na starost.

Otázky a potlesk

Nejvíce emocí doprovází dotazy, jak chce město spolupracovat s nezávislými divadly či galeriemi. Doprovází je potlesk a další spontánní otázky z publika. „Nevíme, koho město k dalším jednáním o kulturní politice přizve. Ani jak uvede obecnou koncepci do praxe,“ vytýká teatrolog Martin Bernátek z iniciativy Brno kulturní.

Podle některých vázla už spolupráce firmy a kulturních organizací pří přípravě studie. „Mě ani nikoho z mých děkanů ohledně přípravy koncepce nikdo neoslovil. Také šéfové významných brněnských organizací mi řekli, že nebyli v kontaktu se zpracovateli studie,“ přidává se do diskuze rektor Janáčkovy akademie múzických umění Ivo Medek.

Dohnal z DHV CR to vysvětluje tak, že zvlášť mezi nezávislými organizacemi nebylo možné oslovit všechny. „A ředitelé velkých divadel a galerií absolvovali rozhovory, které jsou nahrané,“ oponuje Rybář.

Slovo si bere i Matěj Hollan ze sdružení Brnění. Cituje údajný zápis z prosincové schůze Komise pro rozvoj kultury v Brně. „Nezávislá scéna v žádném případě nesmí měnit či jinak zasahovat do předkládaného materiálu,“ čte Hollan jednu z citací ze zápisu.

Rybář ovšem neochotu komunikovat s nezávislou scénou striktně odmítá. „Jinak bychom tu vůbec nebyli. Nevím, kdo materiál zveřejnil. Nejde ovšem o oficiálně potvrzený zápis od všech členů setkání. Je v něm spoustu nepřesností,“ říká Rybář.

Krok správným směrem

Jako krok správným směrem nakonec debatu hodnotí, jak zástupci města, tak lidé z kultury. „Vůbec poprvé jsme se k takovému dialogu sešli. Pokud bude zájem, jsme připravení poskytnout prostor pro pořádání pravidelných diskuzí o kulturní politice Brna,“ nabízí ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný.

Vize kultury ovšem před lidi nepřišla hájit náměstkyně brněnského primátora pro kulturu Jana Bohuňovská. „Dnes prezentuje koncepci firma, která ji zpracovala. Vedení města se k ní může vyjádřit a dál s ní pracovat až poté, co ji od firmy převezme. Diskuze jsem se ovšem zúčastnila. Připomínky mne zajímají a budeme s nimi určitě pracovat,“ vysvětluje po diskusi Bohuňovská.

Z účasti naopak omluvila ředitelku Turistického informačního centra města Brna Petru Kačírkovou a vedoucí odboru kultury Vieru Rusinkovou. „Obě jsou kvůli svému zdravotnímu stavu bohužel v nemocnici,“ doplňuje náměstkyně.