Vážení čtenáři, hlasujte v nové pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve čtvrtek ve 20:00, najdete v pátečním vydání Brněnského deníku Rovnost.

Plánované vlakové nádraží na jihu Brna s tím současným v centru má v budoucnu propojit městská rychlodráha. Vedení města nyní představilo novou studii, která popisuje její základní vlastnosti. Vyplynulo z ní například to, že stavba rychlodráhy bude stát minimálně tři miliardy korun. Ty by měla podle vedení Brna zaplatit Správa železničních a dopravních cest. Ta však projekt rychlodráhy zásadně odmítá.

„Tuto investici v žádném případě platit nebudeme. Jakákoliv varianta rychlodráhy je pro nás nepřijatelná, protože zásadním způsobem ovlivňuje projekt přestavby Železničního uzlu Brno a mohlo by se stát, že by proto vůbec nevznikl,“ uvedl za Správu železničních a dopravních cest Karel Janků.

Navíc podle studie také nemusí být částka tři miliardy korun konečná. V případě, že se projekt rychlodráhy a přesunu nádraží nespojí, tak podle studie cena stoupne až na šest miliard korun. „Bylo by totiž nutné některé nově postavené části uzlu přestavět,“ píše se ve studii.

Náměstek brněnského primátora Martin Ander i přesto stále doufá, že se názor Správy železničních a dopravních cest změní. „Hlavní slovo má v tomto české ministerstvo dopravy a bude záležet na rozhodnutí grémia, které se sejde 31. srpna. Důležité je, že studie jasně řekla, že technicky je možné rychlodráhu postavit. Nyní je navíc vše jen na papíře a nic se nestaví,“ podotkl Ander.

Grémium pro přestavbu železničního uzlu ale už v lednu rozhodlo, že chce, aby projekt uzlu vznikl podle stávající dokumentace, bez ohledu na městskou rychlodráhu.

„Když rychlodráhu nebudeme řešit samostatně, museli bychom celý projekt přepracovat a znovu žádat o vyjádření k životnímu prostředí. Pokud chceme do roku 2013 čerpat osm miliard z Evropské unie není možné rychlodráhu s projektem železničního uzlu spojit,“ vysvětlil důvody primátor města Brna Roman Onderka.

Pokud rychlodráha nakonec stát nebude, tak Ander upozorňuje i na to, že město jen stěží zvládne všechny cestující přepravit. Už nyní jsou totiž křižovatky, kudy by jezdila od nového nádraží městská hromadná doprava, přeplněné.

„Znamenalo by to pro Brno i další náklady navíc. Dopravní podnik by potřeboval ročně o sto padesát milionů korun více. A to do toho nepočítám navýšení vozového parku,“ doplnil Ander. Také kritizuje to, že vedení města v současné době vůbec neví, v jaké fázi stavba nového nádraží je. „Uvažuje se o jeho komerčním zastřešení. S tímto ale projekt v minulosti nepočítal a musel by se tedy stejně změnit. Není vůbec jasné, zda jej tedy neohrožují vlastní chyby a tyto změny,“ doplnil Ander.

Podle Karla Janků ale případné komerční zastřešení pokračování projektu neovlivní. „Toto zastřešení bude součástí stavby soukromého investora, kterého v současné době neznáme. Projektové práce pokračují tak, aby komerční zastřešení bylo možné. Vždy se můžeme vrátit i k původnímu modelu takzvané levitující lávky,“ vysvětlil Janků.

Proti stavbě rychlodráhy není jen Správa železničních a dopravních cest ale i občanské sdružení Nádraží v centru. „Podle našich dopravních expertů tento projekt na rozdíl od varianty s nádražím v centru nesplní svou hlavní funkci. Hlavními problémy rychlodráhy jsou, že z kapacitních omezení neprojedou rychlodráhou všechny příměstské vlaky i jízdní doba pro některé cestující regionální dopravy a pro všechny dálkové se přestupem zvýší až o patnáct minut,“ myslí si Tomáš Alter ze sdružení.

V současné době Správa železničních a dopravních cest připravuje podklady pro vydání územního rozhodnutí na přestavbu železničního uzlu. To původní zrušil soud na konci minulého roku. „Předpokládáme pokračování přerušeného územního řízení od konce září 2009 s cílem získat územní rozhodnutí v prosinci 2009,“ uzavřel Janků.