Brno Vodu nalila do plastové lahve a odložila bokem. Pokud se po několika minutách na hladině vytvořil kroužek připomínající sekané jehličí a voda pod ním zůstala průzračná, tak plavat nešla. Takto ještě před několika lety Brňanka Linda Veselá testovala, jestli jsou v Brněnské přehradě sinice. „Dnes už strach nemám. Voda mi připadá daleko čistější než kdysi," svěřila se žena.

Sinice bývají jednou z největších hrozeb přírodních koupališť. A ještě před deseti lety se kvůli nim už na začátku července nedalo koupat ani v Brněnské přehradě.

Teď přehradě vysoké teploty nevadí a i v suchu a horku zůstává voda čistá. „Pomáhají tomu akce Povodí Moravy," vysvětlil Miroslav Staněk z krajské hygienické stanice.

Díky opatřením povodí Brňané nazelenalou vodu v přehradě nevídají už delší dobu. „Voda si vysokou kvalitu udržuje přibližně tři roky," připomněl Staněk.

Od roku 2007

Zbavovat se sinic a zlepšovat tak kvalitu vody v přehradě Povodí Moravy začalo už v roce 2007, kdy poprvé vápnilo upuštěnou nádrž. V dalších letech také třeba vyměnilo bílé ryby za dravé. „V současné době využíváme neškodný síran železitý. Tato látka běžně používaná ve vodárenství vysráží fosfor přitékající do nádrže. Ten je pak pro sinice jako potrava nepoužitelný," osvětlila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Kvalitu vody proto současná vedra a vysoké teploty neovlivní. Na rozdíl od srážek a povodňových vln, které zhoršení znamenat mohou. „V tomto případě by se totiž muselo upravit dávkování síranu železitého ve Veverské Bítýšce nad přehradou," informoval Staněk. Voda by se však podle něj měla za pár dní sinic opět zbavit.

Je to paradox, před čištěním přehrady tahle rovnice fungovala naopak. Sucho a horko rovná se sinice už brzy. Chladno a déšť vodě zase svědčily a sinice se rozmnožily až o pár týdnů později. Tak jako je tomu dosud třeba ve Vranovské přehradě na Znojemsku.

V boji se sinicemi v Brně pomáhají také aerační věže. „Ty mísí a provzdušňují vodu v nádrži," přiblížila Tomíčková. Těchto dvacet provzdušňovacích roštů plavci neuvidí, jsou pod vodní hladinou.

Letošní rok přibyla navíc další vylepšení. „Fungují dvě nové usazovací nádrže. Jedna na říčce Veverka, druhá na Kuřimce mezi Veverskou Bítýškou a Chudčicemi. Bez nich by usazeniny vtekly přímo do přehrady," vysvětlila Tomíčková. Ta věří, že voda zůstane čistá celé léto. „Předpokládáme to. Nicméně přehrada je přírodní nádrž a jak se příroda zachová, nikdy neumíme předvídat stoprocentně," dodala Tomíčková. Méně sinic a více kyslíku ve vodě stálo přes devadesát milionů korun.

Čistější voda lidi k přehradě láká. „Máme přibližně o třetinu návštěvníků víc než loni," zhodnotil období manažer areálu jednoho z podniků u přehrady Tomáš Novotný.

Ačkoliv je voda kvalitnější než dřív, okolí přehrady bývá zanedbané. „Všude je nepořádek a chybějí třeba odpadkové koše," stěžoval si Lubomír Strážnický, který má u přehrady zahradu.

Čistá voda se mu ale líbí. „Oproti roku 2000, kdy na tom zdejší voda byla opravdu bídně, je teď určitě čistější. A lidí sem také chodí mnohem víc," doplnil.

EVA NAGYOVÁ

Sucho v kraji: trápí i odkrývá unikátní památky

Jižní Morava – Největší sucho za posledních dvanáct let dělá vrásky na čele zemědělcům a vodohospodářům. Vysoké teploty trápí zvířata i lidi. Déšť ale zatím meteorologové nečekají. Dosavadní sucho má podle nich podobný průběh jako v roce 2003, kdy bylo suché a horké léto. Tehdy vyschla půda a řeky klesly.

Situace je vážná i teď. Ve čtvrtek má zasedání krizový technický štáb Povodí Moravy. „Úkolem je navrhnout opatření pro hospodárné nakládání s vodnou a připravit se na požadavky na zvýšení dodávek," sdělil generální ředitel povodí Jan Hodovský.

Průtoky vody jsou v porovnání s červencovými průměry výrazně podprůměrné. Například Rokytná v Moravském Krumlově na Znojemsku má průtok jen sedm procent měsíčního normálu.

Sucho většinu lidí netěší. Najdou se ale i takoví, kteří ho přivítali. Kvůli klesajícím hladinám řek se totiž začínají objevovat stavby, které dávno zmizely. Například ostatky Masarykova mostu přes řeku Moravu mezi Hodonínem a Holíčem, který před sedmdesáti lety vyhodili nacisté do povětří. „Při normálním stavu je půl metru pod vodou. Po jeho zbytcích lze nyní přejít z České republiky na Slovensko," sdělil František Ondruš z hodonínského přístaviště.

Po poklesu hladiny Moravy se objevila další atrakce u Slovanského hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku, kde lidé uvidí kůly z osmnáctého století podél pravého břehu. „Sloužily k uvazování lodí, na nichž po řece převáželi dřevo z lužních lesů Lichtenštejnů," řekl mikulčický kronikář Svatopluk Rutar.

Podle ředitele Hodovského mohou obce zakázat využívání vody na zalévání či napouštění bazénů. Už nyní se nenapouští koupaliště například v Lesonicích na Znojemsku. „Bazén lehce propouští a připadalo nám to jako velké plýtvání vodou," přiblížil starosta Lesonic Pavel Herman.

Dodal, že vyzýval lidi, aby s vodou šetřili a nezalévali. „Voda ve studních stále je a máme navíc veřejný vodovod," doplnil Herman. Na vodu ze studny už se nemohou spolehnout některé rodiny na Vyškovsku. Antlovi z Ruprechtova jsou přitom na vodě ze studny závislí. Nyní je vyschlá. Na rozdíl od nich je na vodovod napojený dům, v němž žije jejich dcera. „Bydlí také v Ruprechtově. Chodíme si k ní třeba vyprat prádlo," svěřila se Ilona Antlová. Doplnila, že na zalévání okurek, rajčat a cuket na zahradě už rezignovala.

Břeclavsko kvůli suchu ztrácí v posledních letech pozici jedné ze zemědělsky nejúrodnějších oblastí republiky. Výnosy obilovin, cukrovky, kukuřice, ale i ovoce a zeleniny klesají. „Klima se prokazatelně mění," tvrdí senátor Jan Hajda z Pavlova, který léta šéfoval Zemědělskému družstvu Sedlec. Nyní se snaží dostat region na seznam oblastí postižených nepříznivými klimatickými podmínkami, což by znamenalo pro zemědělce speciální dotace od Evropské unie. „Ministr zemědělství uvažuje o roku 2018. Z termínu jsem zklamaný. Na ministerstvu nejsou ochotní přijmout prokazatelné změny klimatických podmínek v regionu," řekl Hajda.

Kvůli suchům a nižší úrodě se také zvyšují ceny na plodinové burze Brno. „Tato situace působí na ceny především u sladovnického ječmene až o 174 korun na tunu a u řepky až o 227 korun na tunu," uvedl sekretář burzy Karel Zezula. Ječmen nyní stojí 4402 korun, řepka 9933 korun.

Radost ze sucha nemají ani vinaři. „Na mladší révě se již projevuje nedostatek srážek, hrozny nenarůstají a listy uvadají. Katastrofa je to pro mladé výsadby, které bez dostatečné zálivky hynou," uvedl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček, podle kterého by to chtělo vlhkou periodu aspoň dva týdny s pomalým deštěm. Podle něj bouřky půdu vláhou nenasytí.

Jenže kromě přívalových dešťů meteorologové v nejbližších dnech srážky nepředpokládají. Následující čtyři týdny mají být podle nich srážkově jen normální až slabě podnormální. „V sobotu budou ojediněle přeháňky. Nejvyšší teploty dosáhnou třiatřiceti stupňů," sdělil meteorolog Petr Münster. Podle týdenní předpovědi se nejvyšší teploty od neděle začnou snižovat pod třicet stupňů Celsia a meteorologové předpokládají déšť jen ojediněle.

VĚRA SYCHROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI