Jak se vám žije v Kuřimi?
Nemůžu říct nic jiného, než že se mi v Kuřimi žije dobře. Kdyby ne, odešel bych už před mnoha lety a nevrátil bych se, ale jsem v Kuřimi spokojený. Člověk tady má pro život všechno, co potřebuje. Pokud ne přímo v Kuřimi, má to ve velmi blízké dojezdové vzdálenosti v Brně. Samozřejmě se najdou věci, které se dají zlepšit. Na druhou stranu ale o tom, že se v Kuřimi žije dobře, nejlépe svědčí zájem lidí začít tady bydlet. V minulých letech se sem také hodně lidí přistěhovalo.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkCo považujete za největší problém Kuřimi?
Největší problém Kuřimi je doprava. Hlavně z Tišnova do Brna, ale pochopitelně i ze Svitav od Lipůvky. Bohužel řešení tohoto problému je mimo možnosti radnice, je závislé na dálnici D43, respektive dnes už je to silnice první třídy, a obchvatu města. Bez nich nejsme schopní problém úplně vyřešit. Částečně ho řešit může stavba tří mimoúrovňových křižovatek na svitavské silnici. První je u naší místní části Podlesí, druhá u areálu Tyca a třetí přímo pod Lipůvkou. Tyhle křižovatky mohou dohromady docela výrazně zprůjezdnit silnici 43.

Kdo je Drago Sukalovský

* Narodil se v roce 1962 v Brně, dlouhodobě žije v Kuřimi.
* Vystudoval obor číslicové počítače na Vysokém učení technickém v Brně a marketing na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
* Starostou Kuřimi je od roku 2010, na krajské úrovni je členem zastupitelstva a předsedou výboru pro územní plánovaní a investice.
* Ve volném čase rád cestuje, baví ho hudba, sport i zahrádkaření.

S jakými velkými projekty pro letošek počítáte, případně už jste s nimi dokonce začali?
Stavíme například cyklostezku na Veverskou Bítýšku, respektive její první část, která končí na rozhraní katastru Moravských Knínic a Chudčic. Tato stavba docela rychle a úspěšně pokračuje. Může být hotová někdy po letních prázdninách. Přes ní cyklisté překonají pro ně nejhorší úsek ve směru na Veverskou Bítýšku mezi Kuřimí a Moravskými Knínicemi, kde neexistuje jiná varianta, než jet po úzké a rozbité silnici.

A pokud se týče dalších projektů, o jaké se jedná?
Další stavby máme v různém stavu přípravy. Musíme dodělat rekonstrukci Legionářské ulice, kde je z loňského roku nová vozovka. Letos tam musíme udělat zbývající věci, jako jsou chodníky, zeleň, veřejné osvětlení nebo parkovací místa. Jedná se o část od náměstí Osvobození směrem na křižovatku 1. května. Nedávno jsme schválili další výběrové řízení na rekonstrukci fotbalového hřiště včetně vytvoření moderního zázemí pro lehkou atletiku. V květnu bychom měli vypsat výběrové řízení na stavební firmu, která zrekonstruuje autobusové nádraží, postaví nové parkoviště pro asi padesát aut a zázemí pro cyklisty. Připravujeme také další rozšíření základních a mateřských škol, fotbalové hřiště s umělou trávou, rekonstrukci náměstí Osvobození či další cyklostezky.

Kdy se obyvatelé Kuřimi dočkají opravy vozovky v další části Legionářské?
Silnice v Legionářské je zatím zrekonstruovaná po náměstí Osvobození. Druhá etapa, která vede přes náměstí až ke kruhovému objezdu u wellness, by mohla začít letos a skončit příští rok. Pak bude zbývat poslední část až ke křižovatce se svitavskou silnicí. U ní čekáme, jak bude vypadat budoucí mimoúrovňová křižovatka, kvůli napojení.

Některé projekty hradíte z dotací ITI Brněnská aglomerace, jak se vám v tomto programu daří získávat peníze?
Jako Obec s rozšířenou působností Kuřim jsme byli v čerpání zdrojů z programu ITI Brněnské aglomerace za první období, které skončilo loni, zdaleka nejlepší. Velkou část dělal obchvat Čebína, který se připravuje ke stavbě, nyní vybírají zhotovitele. Ale jako město Kuřim se nám povedlo získat na jednoho obyvatele nejvíc peněz ze všech měst včetně Brna, které z tohoto titulu čerpali. Získali jsme skoro čtrnáct tisíc korun na obyvatele, dohromady tedy asi 140 milionů. Z peněz jsme postavili cyklostezku přes město, k tosce a na Lipůvku. Opravili jsme základní školu Tyršova. Peníze šly i do krajské instituce, v areálu tosky se za ně rozšiřuje kompetenční centrum zaměřené na strojírenství Intemac. K tomu je z těchto peněz spolufinancována rekonstrukce autobusového terminálu. To byly čtyři největší akce.

Loni v létě jste zavedli městskou policii. Jak zatím funguje?
Vždy je co zlepšovat, ale zatím jsem s její činností docela spokojený. Když jsme městskou policii zřizovali, byl jejím hlavním úkolem dohled nad veřejným pořádkem, hlavně v rizikových hodinách, což jsou páteční a sobotní odpoledne a noci. Druhým úkolem bylo nastolení dodržování alespoň základních pravidel parkování. Což se taky docela daří, byť se to pochopitelně ne všem líbí, protože lidé byli zvyklí parkovat, jak se jim zalíbilo, a prakticky bez jakéhokoliv rizika postihu.

Proč je v Kuřimi takový problém s parkováním?
Bohužel je tady situace taková, že kdyby měl být potrestán každý, kdo nezaparkuje v souladu s předpisy, tak se v půlce města nedá skoro ani zastavit. Část Kuřimi byla postavená v padesátých, šedesátých, sedmdesátých letech, kdy nikdo nepočítal s tím, že bude aut tolik. Komunikace na to nejsou stavěné. Parkovací místa nestačí, přestože se snažíme zvyšovat jejich počet. Je ale potřeba dodržet alespoň základní pravidla. Neparkovat na chodnících, na zeleni, v křižovatkách. Neblokovat parkovací místa pro invalidy nebo vyhrazená místa. A pochopitelně nestát v zákazech zastavení a stání.

Daří se tento nešvar i s pomocí strážníků omezovat?
Zlepšení tady nastalo. Ne všichni jsou sice nadšení, ale není možné tolerovat neprůchozí chodník, protože si z něho udělá někdo parkoviště. Není možné tolerovat donekonečna zničené chodníky, rozježděné trávníky. Stížnosti třeba na to, že matky s kočárky nemohou projít po chodníku, protože si z něho někdo udělá parkoviště, a musí vejít do silnice, byly dřív velmi časté. Dnes jich už výrazně ubylo.

Poměrně nedávno jste spustili úsekové měření v ulici Pod Vinohrady, nakolik se tam následně zlepšila situace?
Že jsme ho tam museli udělat není nic, co by nás úplně těšilo. Rozhodně to také není nic, co by městu vydělávalo velké peníze, protože tam pochopitelně jezdí většinou stejní lidé, kteří měření rychle zjistí, navíc jsme o něm informovali dopředu. Myslím si, že se tam provoz výrazně zklidnil. Když jsme tam dělali dřív před zavedením měření vlastním radarem nebo ho dělala i republiková policie, čtyři auta z pěti, možná i víc, třicítku nedodržovala a překračovala ji. Třeba dvě třetiny tam jezdily rychleji než čtyřicet kilometrů v hodině, výjimkou nebylo ani sedmdesát.

Lidé tam musí po vozovce, proč tam neumístíte chodník?
Technicky by se tam dal umístit, ale nevlastníme pozemky. Někteří vlastníci s výstavbou nesouhlasí a odmítají pozemky prodat. Nejsme schopní tam proto chodník dostat.

Uvažujete o zavedení měření jinde v Kuřimi?
Máme ještě vytipované další úseky. Jednak pravidelně měříme vlastním statistickým radarem, jednak měří republiková policie. Je tady několik míst, kde problém s překračováním rychlosti. Třeba v Zámecké ulici, kde je velmi frekventovaná křižovatka s napojením silnice od Moravských Knínic a Bystrce. Tam by bylo bodové měření, ale zatím ho připravujeme. Podobně je další takové místo na svitavské silnici na křižovatce s Blanenskou ulicí, kde by měla být v budoucnu mimoúrovňová křižovatka. Zde také máme dohodu s republikovou policií, že by tam měření bylo opodstatněné.