Název výrobní buňky odkazuje k novému fenoménu, takzvanému Průmyslu 4.0. Oproti současnému se vyznačuje vysokou automatizací a samostatností výroby, kdy spolu všechny stroje vzájemně komunikují a takřka nepotřebují zásahy člověka. Výhodou nového přístupu k výrobě má být také jeho možnost rychlého přizpůsobení změnám ve výrobě.

Na vývoji kuřimské výrobní buňky se podílela také firma B+R automatizace. „Používat ve výrobě roboty není nic nového. Výrobní buňka je však postavená tak, že je možné do ní přidávat další stroje od různých výrobců a poskládat celou chytrou továrnu," vysvětlil ředitel firmy Jan Ohřál. Výhoda nového řešení je podle něho i v tom, že firmy, které by podobné propojení chtěly zavést i ve své výrobě, nepotřebují nakupovat nové stroje, ale využijí současné.

Ředitel společnosti Tajmac-ZPS Radomír Zbožínek starší odhaduje, že buňka dokáže nahradit tři nebo i víc zaměstnanců. „Navíc je přesnější a důkladnější než lidé, může pracovat neustále," uvedl. Jeho firma, která se zabývá výrobou a vývojem nových obráběcích strojů, se chystá výrobní buňku ve svém provozu otestovat.

Další testování bude pokračovat i v Intemacu. Zájemci si mohou do buňky zapojit vlastní zařízení, jako třeba transportní systém materiálu nebo 3D tiskárnu, a otestovat vlastní technologii nebo dovyvinout novou funkci.

Výzkumné centrum Intemac je dceřiná firma Jihomoravského inovačního centra, které zřizuje Jihomoravský kraj. „Právě kvůli podobným projektům, které reagují na aktuální trendy ve strojírenství a posouvají možnosti výroby, jsme před lety výzkumnou společnost i inovační centrum zakládali," uvedl náměstek hejtmana Jan Vitula.

Výrobní buňka 4.0 má hodnotu sedm milionů korun. Průzkumy odhadují, že podobná zařízení mohou zvýšit produktivitu práce až o polovinu.