Magické slůvko „ano“ se loni na jižní Moravě ozývalo z úst snoubenců rekordně často. V počtu svateb tak Jihomoravský kraj poprvé od roku 1996 překročil celostátní průměr. Podle údajů Českého statistického úřadu se Jihomoravané žení ve vyšším věku než dřív a častěji si berou cizince.

„V roce 2006 bylo na jižní Moravě pět tisíc osm set padesát devět svateb. To je nejvíc za posledních deset let,“ potvrdila Iveta Konečná z brněnské pobočky Českého statistického úřadu.

S počtem sňatků se zvyšuje i věk těch, kteří do manželství vstupují. Ženichům bývá průměrně dvaatřicet let a osm měsíců, nevěsty absolvují jeden z nejdůležitějších dnů svého života průměrně v téměř třiceti letech. U obou to znamená o dva roky víc v porovnání s rokem 2000.

Podle sociologa Petra Fučíka z Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti Masarykovy univerzity existují minimálně dvě možná vysvětlení, proč se lidé žení tak pozdě.

„Jedním z důvodů může být ekonomická nejistota mladých lidí, kteří se například kvůli potížím s prací nebo bydlením neodhodlají vstoupit do manželství dříve. Působit na ně může i změna kulturních vzorců po vzoru západní Evropy,“ vysvětluje Fučík.

Lidé teď podle něj mají mnohem více možností realizace než dříve. V mladém věku se proto věnují spíše kariéře, studiu nebo cestování.

Jeho slova potvrzuje i čerstvá nevěsta, čtyřiatřicetiletá Hana Hozová z Brna. „Studovala jsem a cestovala a pozdě jsem si uvědomila, že bych měla začít hledat partnera na život. V tu chvíli už byla většina solidních chlapů rozebraná. Já jsem ale měla na toho svého štěstí,“ prohlásila novomanželka s úsměvem.

Na jižní Moravě také přibylo případů, kdy jde k oltáři jako ženich muž ve věku otce nevěsty z jiné svatby. „Oproti roku 1996 vzrostl o více než šedesát procent počet sňatků, kde alespoň jednomu z partnerů bylo více než padesát let,“ uvedla Konečná.

Sociolog Fučík má vysvětlení. „Souvisí to s vysokou rozvodovostí u nás. Zároveň má ale vliv i to, že kvalita života ve stáří roste a lidé se v dobrém zdraví dožívají vyššího věku než dřív,“ uvedl.

Do statistiky svateb se promítá i otevírání hranic a více cizinců žijících na jižní Moravě. „Počet sňatků, kdy byl alespoň jeden ze snoubenců cizinec, se oproti roku 1996 zvýšil o více než sto procent na pět set třicet osm,“ sdělila Konečná.

Nejčastěji vstupují Jihomoravané do manželství s partnery pocházejícími ze Slovenska, pak Ukrajiny, Srbska a Černé Hory a Vietnamu. „Je to přirozené, společnost se otvírá a počet takových svateb jistě dál poroste,“ myslí si Fučík.

V údajích statistiků lze najít i perličky. Tři Jihomoravané a dvě Jihomoravanky řekli pověstné „ano“ již popáté. A jeden muž slíbil lásku v dobrém i zlém pošesté.

Přísloví „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“ se zase nedrželi dva lidé z jižní Moravy. „V jednom případě, kdy oba snoubenci uzavřeli v pořadí čtvrté manželství, z toho již podruhé spolu,“ poznamenala Konečná.