Vědci společně s korejskými kolegy a biology z Akademie věd totiž objevili dosud neznámý mechanismus, jakým jde ovlivnit růst rostlin, a tím i produkci biomasy, která se dá využít na výrobu elektrické energie.
„U brukvovité rostliny huseníčku rolního se nám podařilo najít bílkoviny, které regulují tvorbu biomasy. Jinými slovy, dokážeme cíleně ovlivňovat produkci této biomasy, její množství i kvalitu,“ objasnil Jan Hejátko z týmu, který na patentu pracoval.
Podle něj by se dal objev využít dobře v praktickém životě. „Mohli bychom díky tomu vyšlechtit nové, zajímavé odrůdy pro člověka. Navíc se dá díky tomu zlepšit produkce dřeva, ze kterého se využívají štěpky na topení nebo výrobu elektřiny,“ vyjmenoval Hejátko.
Za vším stojí dvojice hormonů – cytokininy a auxiny, které se v rostlinách nacházejí. Brněnský tým jako první na světě ukázal, jak se vzájemně tyto hormony ovlivňují. Auxiny podporují tvorbu nových orgánů v rostlině, jako jsou kořeny nebo květy. Cytokininy pak svým působením určují, jak budou nové orgány vypadat.
Objev už si nechal tým patentovat. „Zatím se jedná jen o patent národní. Už jsme si ale podali přihlášku a chceme mít i mezinárodní ochranu,“ upozornil Hejátko.
Patentů má Masarykova univerzita zatím patnáct. „Za uplynulých dvacet let jsme měli pětadvacet patentových přihlášek. Nejčastěji v oborech chemie, biologie a fyzika. Patent máme třeba na plazmovou tužku. Za celou existenci univerzity jich bude asi ještě více, ale tehdy se psaly na konkrétní vědce, nikoliv na školu,“ uvedla Eva Janouškovcová z Centra pro transfer technologií.
Podle ní je počet patentů důležitý hlavně pro to, aby objevy dostaly praktickou podobu. „Univerzita tady není od toho, aby své vědecké objevy zhmotnila. Na to musíme nalákat firmy, a průmyslové společnosti. A ty nejvíce slyší právě na množství patentů, které škola má,“ vysvětlila Janouškovcová.
Výzkum brněnským vědcům trval několik let a Masarykova univerzita na něj uvolnila více než dvacet milionů korun. „Díky tomu jsme mohli získat skleníky, růstové komory pro rostliny a speciální pomůcky. Bez peněz by žádný výzkum nebyl,“ uvedl Jiří Fajkus z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.
Teď ale ještě práce výzkumných týmů nekončí. „Plánujeme pracovat na aplikovaném výzkumu. Sháníme peníze z ministerstva zemědělství, abychom náš objev mohli zkoušet i na hospodářsky využitelných plodinách. Třeba na řepce olejce,“ doplnil Hejátko.
Poznatky brněnských vědců už se objevily i v posledním čísle odborného časopisu Americké národní akademie věd PNAS.
