Třeba studenti oktávy A gymnázia v brněnských Řečkovicích vytvořili zřejmě největší tablo na světě. Obrysy svých těl nastříkali sprejem na chodníky u šesti obchodních center a v Joštově ulici v Brně. „Rozhodli jsme, že jedna spolužačka bude mít místo fotky na tablu jen obrys. Kvůli možné absenci. Z obrysu na fotce se rychle stal obrys na chodníku,“ popsal cestu k neobvyklému nápadu student Ondřej Daněk.

Pouliční umění

Netradiční pojetí tabla ocenil student grafiky čtvrtého ročníku Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně Petr Lorenz. „Tablo řečkovických gymnazistů navazuje na desetiletou tradici street artu. V Brně se sprejuje už nějakou dobu, třeba básně na zeď nebo na silnici. Připadá mi to fajn,“ zhodnotil Lorenz.

Souhlasí s ním také vedoucí ateliéru grafiky Margita Titlová. „Preferuji originální a kreativní témata. Jednoduché tablo má význam pro studenty, ne pro diváky,“ usoudila Titlová. Řečkovičtí studenti měli problém své tablo do středu Brna dostat. V Joštově ulici ho úředníci povolili jen díky tomu, že tam chodník kvůli rekonstrukci časem zmizí.

Jednoduché ale není umístit tablo ani do výlohy v centru. „Už v únoru nám od vedení přišel e­mail, že výloha je zamluvená. Ať nikomu jinému umístění tabla neslibujeme,“ informovala například prodavačka z jedné prodejny tabáku v centru města.

Začátkem roku si také zamluvili výlohu v prodejně sušených plodů v České ulici maturanti ze Střední školy informačních technologií a sociální péče. „Chodí se ptát i studenti z dalších škol, ale ty už odmítáme. Jedno tablo stačí,“ informovala prodavačka.

Podle Kateřiny Dostálové z Optiky v Masarykově ulici někteří studenti hledali volné prostory dokonce ještě dřív. „Gymnazisti nás přišli o místo ve výloze poprosit už někdy v říjnu,“ tvrdila Dostálová.

Konkurenční boj o výlohu ale není jedinou překážkou. Některé obchody totiž studenty odmítají kvůli vlastním reklamám. Potvrdilo to hned několik prodavačů. „Chodí sem, ale nemůžeme jim vyhovět. Tabla ve výloze by zastínila knihy,“ vysvětlila třeba prodavačka v jednom z knihkupectví v Masarykově ulici.

Budou bez tabla

Kvůli problémům s vhodnými prostory nebudou mít vůbec tablo například kosmetičky ze Střední školy potravinářské a služeb. „Nepodařilo se nám dohodnout včas. Teď už ho nikam nedostaneme,“ svěřila se maturantka Veronika Havlíčková.

V menších městech takové potíže studenti neznají. Tabla se objevila už třeba v Blansku. „Dcera chodí do prvního ročníku zdravotnické školy. Takže se ráda podívám, jaké tablo děvčata mají,“ svěřila se třeba Romana Bočková z Blanska, když si prohlížela tablo studentek blanenské obchodní akademie a střední zdravotnické školy.

Také v Hodoníně si v těchto dnech lidé prohlížejí portréty studentů. „Naši studenti už tabla vystavili. Je to jen jejich aktivita. Ještě jsem se nesetkala s případem, kdy se jim do výroby tabla nechtělo. Letos se studenti nechali vyfotit se zvířaty,“ vyjádřila se ředitelka hodonínského gymnázia Marie Zálešáková.

Pět maturitních tabel se objevilo na vyškovském Masarykově náměstí. S originalitou si ale budoucí absolventi příliš hlavu nelámali. „V loňském roce jsem někde viděla třeba tablo v malém fiátku. Studenti se nechali fotit v kokpitech závodních vozů. To mi přišlo vtipné a originální. Zatím jsem ale ve Vyškově viděla jen obyčejné nástěnky se snímky žáků,“ byla kritická třeba Vyškovanka Johana Vokounová.

Studentský rituál

O původnost se naopak snažili studenti břeclavského gymnázia. „Tablo naše třída samozřejmě chystá. Vystavíme ho každým dnem. Mám dojem, že tradice vystavování tabel je v Břeclavi silná a studenti ji dodržují. Snažili jsme se, aby naše tablo bylo něčím originální, což se o některých maturitních třídách říct nedá,“ řekla devatenáctiletá studentka Monika Košťálová.

Grafičku Titlovou nepřekvapuje úsilí, které studenti výrobě tabel často věnují. „Tablo je pro ně rituál. Ukončuje dobu, kterou kolektiv prožil. Stmeluje je to,“ objasnila Titlová.

SOUTĚŽTE: Tablo roku 2011: Pět tisíc pro nejlepší třídu

ANNA FAJKUSOVÁ
REDAKTOŘI DENÍKU