Podle průzkumu, díky kterému může Brno žádat o evropské dotace, považuje čtyřiadevadesát procent lidí brněnskou přehradu jako výraznou součást Brna, která má lidem co nabídnout. Na procházku kolem „prýglu“ chodí téměř devadesát procent Brňanů. Loni ji navštívilo téměř tři sta tisíc lidí. A ti by si přáli, aby přehrada byla co nejdříve čistá.

Třiačtyřicet procent si také přeje, aby bylo na březích čistěji a město se o okolí lépe staralo. Třiatřicet procent lidí zase chce, aby bylo kolem přehrady více služeb a vybavení. „Podle dotázaných lidí by měl vyčištění přehrady od sinic zaplatit především stát, města a obce kolem povodí Svratky a Evropská unie,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander.

Podle Brňanů je přehrada také turistickým lákadlem. Návštěvníkům, kteří míří do Brna by ji doporučilo téměř padesát procent lidí. Přehrada se od loňského roku začala intenzivně čistit. Zatím ale s minimálními náklady a pouze povrchově. Do boje se sinicemi vytáhlo město nejen práškovací letadla s vápencem, ale přidali se i rybáři. „Ti letos vyloví kaprovité ryby, které rozrývají dno a uvolňují tak sinicím živiny. Na podzim vodohospodáři znovu upustí vodu v přehradě, aby mohli znovu obnažené břehy vápnit. Příští rok bude přehrada upuštěná až o deset metrů,“ uvedl Ander.

Až odborníci zjistí, jakého efektu „povrchový“ boj dosáhl, rozprostřou technici na dno přehrady dírkované hadice, které budou vhánět do zavakuovaného dna na dně přehrady vzduch tak, aby se sedimenty mohly přírodně rozkládat.

Mezitím vyrazí do bitvy i úředníci ze stavebního úřadu v brněnské Bystrci. Ti budou kontrolovat největší znečišťovatele přehrady: chataře na březích.

„Také města podél řeky Svratky musí mít do roku 2010 vyřešeny problémy s kanalizací a mít v provozu čističky odpadních vod,“ připomenul krajský radní Václav Horák.