„V loňském roce nebyla vyhlášena nikde v republice. Kvalita ovzduší v roce 2020 byla opravdu výjimečná, v dobrém slova smyslu," sdělil vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina.

Největší vliv na tom měly podle něj meteorologické podmínky. „Teplá zima, mírnější léto, vyšší rychlosti větru obzvláště v únoru, dostatek srážek, nadprůměrné rozptylové podmínky," vyjmenoval Brzezina.

Na kvalitě ovzduší má podíl také výměna kotlů. „Pandemie koronaviru vedla k nižším koncentracím oxidů dusíku zejména v březnu a dubnu. Naopak u prachových částic ale mohla znamenat zvýšení koncentrací, protože byli lidé více v domácnostech a topili, protože byla na konci března ještě zima," zmínil Brzezina.

Jak přiblížil, smogové situace v Jihomoravském kraji bývají nejčastěji dány zhoršenými rozptylovými podmínkami, tedy nízkou rychlostí větru, přízemní teplotní inverzí a nízkými teplotami, což se rovná intenzivnímu vytápění. „A v kombinaci se severovýchodním prouděním, kdy se k nám dostává znečištění například z Polska či Moravskoslezského kraje. V takových chvílích je pak znečištění plošné, koncentrace jsou vyšší v celém regionu. V Brně jsou například nejvyšší koncentrace oxidů dusíku na jihu Moravy, protože ty jsou především emitovány dopravou," poznamenal odborník.

Naopak v případě karcinogenního benzopyrenu jsou podle něj koncentrace nejvyšší v malých obcích, kde se hojně topí ve starých kotlech na tuhá paliva. „Nelze tedy říci, že by to někde bylo nejhorší a někde nejlepší. Záleží, na jakou znečišťující látku se zaměřujeme," uzavřel Brzezina.