Nejhřejivější bundy, podvlíkačky či sněhule letos v zimě Jihomoravané moc nevyužili. Teploměry totiž ukazovaly hodnoty průměrně o tři stupně vyšší než obvykle. „Prosinec byl oproti průměru teplejší o 2,6, leden o 1,5 a únor o 4,8 stupně,“ přiblížil klimatolog Pavel Zahradníček. Deník Rovnost přináší přehled, jak vysoké teploty ovlivnily život v kraji.
Klidné noci si užívali jihomoravští silničáři, protože téměř nesněžilo. „Posledních šest zim je podobných, ale letos jsme vyjížděli ještě o něco méně. Ušetřili jsme naftu i sůl. Na jaře vyčíslíme konečnou úsporu a rozhodneme se, na co peníze využijeme,“ popsal ředitel jihomoravských silničářů Zdeněk Komůrka. Dodal, že i přes příznivé teploty s dřívějším zahájením stavebních prací nepočítá.
RADOST PRO ŠKŮDCE
Teplá zima pomohla především škůdcům, kterým se podařilo přežít. Zemědělci mají obavy třeba z přemnožených hrabošů a očekávají nástup chorob. „Ohrožené jsou všechny ozimy, například obiloviny. Problém bude také nedostatek spodních vod a sucho,“ poznamenala zahrádkářka Helena Čádová z Lednice. Hlouběji do kapsy při nákupu pečiva ale podle pekaře Martina Křižáka z Břeclavska lidé sáhnout nemusí. „Cenu obilovin a mouky ovlivňuje především globální trh,“ ubezpečil.
O dva týdny dřív než obvykle zdobí trávníky rozkvetlé sněženky nebo třeba keř kaliny vonné. Na jižní Moravě začnou brzy rašit také meruňky. „Není to dobře v případě, že přijdou pozdní jarní mrazy, které nezávisí na změně klimatu. Stromy v polokvětu jsou potom náchylné k nastydnutí a plůdky pustí na zem. Pokud mrazy nepřijdou, úroda bude časnější,“ sdělil předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
BEZ SNĚHU
Bílé pokrývky si Jihomoravané moc neužili. V Brně spadlo jen sedm centimetrů sněhu. „Průměr je přitom čtyřicet. Naopak jsme zaznamenali pět zimních dnů, kdy teplota vystoupala nad patnáct stupňů Celsia. Nejtepleji bylo prvního února v Dyjákovicích na Znojemsku, kde meteorologové naměřili přes sedmnáct stupňů,“ zdůraznil Zahradníček.
O několik dní dřív mohou Jihomoravané slyšet zpěv skřivana polního nebo spatřit na komínech hnízda čápů. Některé druhy ptáků se z teplých krajin vrací dřív, jiní neodletěli vůbec. „Zimy jsou dlouhodobě mírnější, a tak třeba holub hřivnáč, který dříve cestoval, zůstal tady. Lze předpokládat, že takových ptáků přibude, ale třeba u vlaštovky nebo žluvy hajní bude proměna velmi pozvolná,“ okomentoval ornitolog Gašpar Čamlík.
ČEKÁNÍ NA DÉŠŤ
Nedostatek sněhu udělal vrásky vodohospodářům. V posledních týdnech se jim ale podařilo zadržet vodu převážně na vodních nádržích Vranov a Vír. „I nadále vypouštíme jen nezbytné minimum. Některé toky na jižní Moravě totiž neobsahují ani čtvrtinu březnových průměrných hodnot. Například Rokytnou v Moravském Krumlově teče čtyřicet procent březnového normálu, Jevišovkou v Božicích pouze tři procenta,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Deště se možná lidé dočkají podle předpovědi v sobotu. Neděle potěší ty, kdo se chystají na procházku. Má být skoro jasno a pět až devět stupňů.