Svou výkonností a množstvím vyrobené páry byla srovnatelná s největšími německými či americkými teplárnami. „Významně přispěla ke zlepšení ovzduší. Když se otevřela, přestalo v Brně kouřit osmašedesát továrních komínů, omezila se doprava uhlí a zmenšil se hluk v ulicích,“ vysvětlila mluvčí Tepláren Brno Liliana Geisselreiterová.

Nová teplárna dokázala zásobovat teplem i elektřinou osm textilních podniků, jeden obytný dům a brněnský pivovar Starobrno.

Myšlenku kombinované výroby tepla a elektřiny přinesl z Ameriky do Brna profesor Vysokého učení technického v Brně Vladimír List. „Vytrvale vedl spoustu jednání, kterými přesvědčil Západomoravské elektrárny, brněnské továrny i vedení města o přínosu nové teplárny,“ řekla Alena Kapustová z Encyklopedie dějin města Brna.

Díky Listovi 1. dubna 1929 začala dvacet měsíců dlouhá výstavba. „Na stavbě denně pracovalo šest set dělníků,“ podotkla Geisselreiterová. Vše stálo sedmdesát milionů korun.

Teplárna se do dneška velmi změnila. V roce 1963 navíc sama nezvládla potřeby Brna, a proto k ní přibyly další dva teplárenské zdroje, Staré Brno a Červený mlýn. Později vznikla ještě teplárna Brno­sever. „Všechny nové zdroje tepla jsou propojené parovodním potrubím s teplárnou na Špitálce. Ta je srdcem celé rozsáhlé sítě,“ dodala Geisselreiterová.

Provoz Špitálka má dnes pro Brno stejný význam jako kdysi. „Teplárny zásobují asi dvaadevadesát tisíc brněnských domácností,“ vysvětlila Geisseltreiterová. Při příležitosti výročí v sobotu od devíti hodin dopoledne do dvou hodin odpoledne otevřou Teplárny Brno své provozovny všem zájemcům.

KATEŘINA SMOLOVÁ