Nebezpečný azbest objevili dělníci při demoličních pracích v prostorách, kde postupně postaví nový kotel. Látku našli zejména uvnitř někdejší budovy kotelny v kabelových prostorách a kanálech. „Nález ovlivnil především demontážní práce. Demolicí jako takových se nález netýkal. Odstranění azbestu se uskutečnilo za dozoru hygieniků,“ řekla Brněnskému deníku Rovnost vedoucí sekretariátu generálního ředitele Tepláren Brno Lenka Balcárková.
Při bourání odstranili dělníci například původní potrubní most. Jeho umístění bránilo výstavbě nového skladu štěpky. „Nově postavili energomost v přední části areálu, na který sítě ze starého mostu přeložili,“ pokračovala Balcárková.
Před nedávnem pak pracovníci aktualizovali potřebnou dokumentaci, a to v návaznosti na očekávaný posun termínů. Ve výsledku se má dokončení projektu opozdit až o rok. „Aktuálně pracují dělníci na úpravách komínu nebo zajištění stavební připravenosti pro montáž kotle, turbosoustrojí a dalších technologií. Hlavně se ale věnují založení stavby pro zcela nový sklad paliva,“ dodala Lenka Balcárková ze Teplárny Brno.
Výslednou cenu zakázky zdržení výrazněji neovlivní. „Součástí je malé navýšení ceny, a to pouze o částku, která odpovídá pracím nutným k provedení odstranění nežádoucích látek zejména v dotčených prostorách kotelny. Jedná se o jednotky milionů korun,“ vyčíslila Balcárková.
VIDĚLI JSTE? Nová moderní přístavba brněnské školy.
Začátek využívání nového kotle na štěpku plánují zástupci tepláren na topnou sezónu 2025/2026. Oproti původním předpokladům se jedná o roční zdržení. Ekologičtější dřevní štěpka nahradí v příštích letech část spotřeby zemního plynu v Brně.
Spotřeba plynu potřebného k vytápění brněnských domácností má díky zdroji na biomasu klesnout o přibližně patnáct procent. „Celkové náklady na stavbu jsou 2,4 miliardy korun bez daně. Z větší části je pokryje dotace, zbytek uhradí Teplárny Brno z úvěru," zmínil dříve generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Příprava projektu začala už v roce 2013.
Kromě zajištění stálé produkce tepla pro Brňany umožní instalace štěpkového kotle i navýšení výroby ve stávajícím zdroji. „Měli bychom vyrábět zhruba pět set tisíc gigajoulů tepla z dřevní štěpky, padesát tisíc megawatt elektrické energie,“ podotkl Fajmon před časem.
Štěpku z odpadního dřeva, zhruba v množství osmdesáti tisíc tun ročně, zajistí městská společnost Lesy města Brna. Mimo využití vlastních zdrojů plánují tamní zástupci vykupovat dřevo rovněž od jiných subjektů.
Biomasu následně do areálu dopraví vlaky. „Nejenom štěpka, ale i odpad, tedy popílek. Předpokládáme, že to bude jednou denně velká vlaková souprava o dvaceti vagonech, kde bude štěpka v uzavřených kontejnerech, které se potom nasypou do skladu,“ upřesnil v minulosti Fajmon.
Pro štěpkový kotel bude využívaný i stávající 217,5 metru vysoký komín, který je dominantou oblasti už od roku 1982. Staveniště je zcela oddělené od standardního teplárenského provozu. Vznikla i další vstupní brána.
Podle představitelů města je výstavba kotle na štěpku jednou z energetických priorit Brna. „Jednak se podaří zhruba o patnáct procent snížit spotřebu zemního plynu potřebného k vytápění, což povede i ke stabilizaci ceny tepla, navíc je to další významný krok ke zlepšení životního prostředí a zajištění energetické bezpečnosti,“ sdělil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Mezi další významné energetické projekty patří také městská solární elektrárna nebo diskutovaná výstavba horkovodu z Dukovan. „Díky němu chceme docílit energetické soběstačnosti a nezávislosti na ostatních zdrojích. Zároveň tímto zajistíme bezpečné dodávky tepla domácnostem a institucím,“ doplnil Poňuchálek.