Praskající dřevo v krbu nebo rozpálená kamna. Tak asi bude vypadat zima v mnoha domácnostech na jižní Moravě. Lidé totiž i přesto, že většina jihomoravských obcí zavedla v posledních letech plyn, začínají stále více topit dřevem.
„Zájem o dřevo stoupá v desítkách procent ročně. Souvisí to se zdražováním jiných surovin, hlavně plynu,“ uvedla tisková mluvčí Lesů České republiky Šárka Kubelková.

Lidé se tím nejen brání vzrůstající ceně, ale hledají i ekologičtější alternativu. „Dřevo je vlastně třetí cesta mezi špinavým uhlím a drahým plynem,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Ekologové tak rostoucí zájem o topení dřevem spíše vítají. „Výhodou je, že vypouští menší emise než třeba uhlí a také to podporuje pěstování lesů,“ vysvětlil Kotecký.

I přesto se starostové některých jihomoravských obcí děsí znečisťování ovzduší. „Bojím se, aby obyvatelé nezačali pálit všechno, co se jim namane. Nechci, aby se stav ovzduší vrátil deset let zpátky, kdy bylo všude zakouřeno,“ posteskl si starosta Lovčic na Kyjovsku Vítězslav Roštínský. Zájem o topení dřevem je hlavně ve vesnicích poblíž lesů. „Pokud se bude plyn stále zdražovat, budou lidé dál dávat přednost hlavně dřevu, jehož je v okolních lesích plno,“ myslí si například starosta Šebrova na Blanensku Jiří Nechvíle.

Někteří mají doma dokonce více druhů topení, aby mohli zvolit to, co je právě nejlevnější. „Na vesnicích si kromě plynového kotle většina lidí ponechává i kamna nebo elektrické topení a řídí se podle toho, kolik co zrovna v té chvíli stojí,“ uvedl starosta Nesovic na Vyškovsku Vítězslav Reška.

Důvod, proč topit dřevem, je jasný. Topením v krbu může totiž každý ušetřit až deset tisíc ročně oproti vytápění plynem. „Záleží na tom, kde se dřevo koupí. Pokud se nakupuje ve větším, lze ušetřit třeba padesát procent,“ vypočítal analytik serveru Finance.cz Tomáš Skolek.

Stejně jako všechny ostatní zdroje bude však i cena dřeva stále stoupat. „Postupem času vyjde najevo omezenost tohoto zdroje a ceny půjdou nahoru,“ myslí si Skolek.

Podle něj ale mnoho lidí topí dřevem i z jiných než ekonomických důvodů. „Lidé mají rádi příjemné teplo a vůni, které topení dřevem přináší,“ uvedl Skolek.

Většina lidí chce ale hlavně ušetřit. „Předloni jsem za vytápění plynem zaplatil neuvěřitelných dvaačtyřicet tisíc korun. Dřevo mám zatím z vlastních zdrojů, ale i kdybych kubík dřeva koupil za tři sta korun, pořád se mi až třikrát sníží roční náklady,“ podotkl například Jindřich Novotný z Grešlova Mýta na Znojemsku.

S větším zájmem o dřevo musí zpozornět i lesníci, aby zamezili případným krádežím. Legálně se mohou sbírat jen slabší větve. „Nejde přijít do lesa a nařezat si popadaný strom. Lidé musejí mít povolení. Zloději tu kradou každý rok,“ postěžoval si lesník Oldřich Brož z Lančova na Znojemsku.

 

Na dřevo chodí důchodci

ZÁLESNÁ ZHOŘ, OMICE - Starší lidé, a zejména ti vesničtí, byli odmalička zvyklí šetřit. Projevuje se to v lecčems. V jedení stejné polévky ve dvou až třech dnech, v nošení nemoderních šatů i v topení. Kdysi se zpravidla topilo jen v jedné místnosti. Uhlí bylo drahé, a tak se rodiny předzásobovaly dřevem.

A tradice zůstala. Potvrzuje to starosta Zálesné Zhoře Petr Žák. "V lese potkávám stále stejné důchodce, kteří si teď před zimou jezdí s kárkou pro dřevo. Za den se klidně stihnou třikrát až čtyřikrát otočit. Mají na to prostě čas a chtějí ušetřit,“ myslí si starosta.

Hodně mladších lidí této možnosti nevyužívá, padlé stromy z polomů pro domácnosti nepotřebují. Příčinou je hlavně ztráta času a fyzická námaha. ,,Máme rodinný domek a topíme plynem. Sice teď stavíme krb, ale to je jen pro potěšení. Kdo by se jinak se dřevem tahal? Takhle otočíte kohoutem a hned máte doma teplo,“ poznamenala Ilona Krejčí z obce Stanoviště.

Velkým nešvarem, který musí občas v lesnatých regionech na Brněnsku starostové řešit, jsou krádeže už připraveného dřeva. Do lesa přijíždějí zloději většinou před rozedněním. Dřevo naloží buď do přepravného vozíku, drzejší přijedou i s nákladní avií. ,,Vezmou si dva, tři kubické metry a zmizí,“ přiznává starosta Žák.

Podobné zkušenosti má také starosta Omic Radovan Pukl. ,,Už několikrát jsem informoval policii, aby zkontrolovala majitele nákladních aut zaparkovaných v lese. Těžaři se na mě sice zlobili, ale když jsem jim vysvětlil, že to dělám kvůli nim, pochopili mě,“ říká starosta Pukl.

Omice patří k obcím, kde se dřevem topí hodně. Obecní úřad proto nabízí lidem k prodeji polomové dřevo, kubík za šest set korun. A je o něj zájem. ,,Myslím si, že lidé toho využijí spíš, než aby se pachtili po lesích. Je to přece jenom těžká a časově náročná práce. A když už někdo chodí, tak spíš ti starší,“ dodal starosta Pukl.

V době plynofikace domácností už zkrátka dřevo na vesnici tolik populární není. Kromě důchodců ho lidé spíš používají při topení v krbu. Romantiku praskajích polen totiž ani revoluční topení plynem nedokázalo vymýtit.