Tunel pod Špilberkem namysleli architekti podle zadání, které dostali od města.. „Je to určitý výhled do budoucna. Projekt totiž může zajistit rychlejší a kapacitnější hromadnou dopravu mezi Joštovou ulicí a oblastí kolem Mendlova náměstí,“ uvedl náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

Ve třech návrzích plánu zakreslili architekti dvě trasy tramvaje. „První jsme převzali ze stávajícího územního plánu. Jenže se nám nezdá vhodná. Vjezd by narušil ucelenou uliční frontu Joštovy ulice. Jen obtížně by jej schválili památkáři,“ uvedl tvůrce konceptů územního plánu Jaroslav Dokoupil ze společnosti Arch Design.

Pro případ, že město skutečně bude chtít tunely stavět, doplnili architekti zcela novou trasu. „V ní je vjezd z volného prostoru před budovou ombudsmana,“ řekl Dokoupil. Zároveň doplnil, že druhou trasu doposud nikdo podrobně neprověřoval.

Zároveň zdůraznil, že s postavením tunelu nesmí zmizet koleje z Pekařské ulice. „Tramvaj je městotvorný prvek a nad zemí musí být především. Jinak se z ulice může vytratit život,“ upozornil architekt.Na stejném doporučení se shodli i odborníci dopravního podniku. „Tunel nadzemní trať nenahradí. A jeho pozitivní dopady je ještě nutné prověřit,“ uvedla mluvčí podniku Linda Škrancová.

Se snahou vést tramvaj pod brněnským hradem přišlo vedení města na konci sedmdesátých let minulého století. Tramvaj měla vjíždět do tunelu v místech dnešní proluky v Pekařské ulici číslo devadesát. V mírném pravotočivém oblouku pak projet špilberský masiv a v prostoru křížení Marešovy a Joštovy ulice vyjíždět na povrch.

První částí projektu bylo v roce 1978 ražení průzkumné štoly z Pekařské ulice. „O rok později ale město ražbu zastavilo. Proč, to dnes pořádně nikdo neví. Zřejmě se rozhodlo přesunout peníze jinam. Zůstala jen štola,“ podotkl průzkumník Kamil Pokorný ze společnosti Agartha.

Vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko si myslí, že stavba tunelu je v nejbližších letech nereálná. „Byla by to minimálně miliardová investice. Tolik peněz zatím město nemá, leda by spadly z nebe. Daleko větší priority mají stavba tratí k univerzitnímu kampusu, na Lesnou, na sídliště Kamechy či prodloužení do líšeňské Holzovy ulice,“ uvedl Bielko.

To, že konkrétní plány s podzemní tramvají město doposud nemá, potvrdil náměstek primátora. „Zatím nikdo tento projekt nerozvíjí. Je to otázka desítek let,“ přiznal Macek.