Od poslední záchranné akce si tým na cvičení musel zapůjčovat stany od hasičského sboru. „V Nepálu jsme po našem odjezdu v roce 2015 nechávali téměř všechno vybavení. Takže jsme čekali, až nám dojde nové. Třídenní cvičení, ukončené prezentací pro veřejnost, jsme nyní měli proto, abychom se naučili stany stavět,“ uvedla členka Traumateamu Kateřina Opálková.

Součástí jednotky nejsou jen lékaři a sestry, ale i skupina speciálně vyškolených hasičů.  „Základní skupina se skládá zhruba z pětatřiceti pracovníků, deseti lékařů, jedenácti sester a zhruba čtrnácti hasičů. Ti působí při akci nejen jako záchranáři, ale starají se i o správný a plynulý chod celého komplexu. Jejich počty se zpravidla přizpůsobují situaci,“ přiblížil za generální ředitelství českých hasičů Martin Pávek.

Stanový komplex, který lidé mohli vidět v areálu nemocnice, má být podle norem postavený do hodiny, takže se na jeho budování v terénu musí podílet celý tým. „Celá jednotka má posloupnost a návaznost. V prvním stanu přijímáme pacienty a třídíme je podle závažnosti poranění. Lidé s lehkými zraněními jsou ošetřeni v jednom ze dvou stanů ambulance. Pacienti se závažnějším poraněním potom jdou na jednotku intenzivní péče, kde mají zdravotníci povinnost pacienta nejen vyšetřit, stabilizovat, ale i připravit na přesun do nejbližšího zdravotnického zařízení,“  popsal vedoucí týmu primář Petr Nestrojil.

Traumateam je v terénu závislý na spolupráci se zdravotnickými zařízeními. Zejména kvůli rentgenu a sonografu, který v jeho výbavě zatím chybí. Podle Nestrojila existují plány, které by měly tyto nedostatky odstranit.

Bohunický Traumateam je jediným útvarem svého druhu v České republice a má za sebou už dvě velké akce. Jednotka zasahovala po zemětřeseních v Pákistánu v roce 2005 a v dubnu před dvěma lety v Nepálu. Tam po dobu svého působení ošetřila přes tisíc pacientů a za své nasazení obdržela Zlatý záchranářský kříž.

ALAN CHUMCHAL