„Projekt je unikátní. Znamená snížení a stabilizaci cen tepla pro obyvatele Brna. Nemusel by se také zvedat poplatek za komunální odpad, znamená to úsporu až padesát procent oxidu uhličitého," říká v rozhovoru Hladík.

O výstavbě třetího kotle v brněnské spalovně se diskutuje zhruba od roku 2016. Vy jste byl dlouhou dobu tím, kdo toto téma řešil. Co říkáte na to, že vedení města projekt nakonec možná zruší?

Myšlenka třetího kotle vznikla ještě dávno před tím, než jsem nastoupil do funkce náměstka brněnského primátora a primátorky. V posledních letech to ale spadalo pode mě, jelikož jsem byl náměstek pro životní prostředí. Domnívám se, že projekt je unikátní, velmi dobře zpracovaný. Znamená snížení a stabilizaci cen tepla pro obyvatele Brna. Nemusel by se také zvedat poplatek za komunální odpad, znamená to úsporu až padesát procent oxidu uhličitého. To všechno jsou pozitivní aspekty, které ovlivňují každého z nás. Proto mi přijde nelogické tento projekt ukončit. Nehledě na to, že na tento projekt už město získalo dotaci ve výši 2,8 miliardy korun. Je to také otázka bezpečnosti a stability. Moc dobře si jako náměstek pamatuju, když přišla válka Ruska na Ukrajině, když přišla energetická krize a my jsme řešili, co se stane, když v Brně nebude plyn. A naopak jsme v té době řešili, jak případně dva už funkční kotle ještě více posílit, aby dodávaly ještě více tepla pro brněnské domácnosti.

Brněnská spalovna. Ilustrační foto.
Osud třetího kotle pro Sako Brno s otazníkem. Klíčový verdikt padne příští týden

Co říkáte na analýzu, která na jednání zastupitelstva zazněla, a na její závěry, že je to ve finále velmi rizikový projekt?

Musím říct, že muselo stát ohromné úsilí popsat tři sta papírů a vyvodit úplně opačné závěry, než ze všech předchozích studií, které jsem zastupoval a nechal zpracovat. Rád se zeptám těch, kteří tady závěry analýzy prezentovali na detaily. Myslím si, že buď dobře mlží, anebo neříkají vyloženě pravdu.

V rozhovoru se dále dočtete:

  • Může mít hlasování dopady na koalici?
  • Co se bude dělat s odpadem, pokud spalovna nevznikne?
  • Existuje nějaká vhodná alternativa?
  • Jak ovlivní případné postavení dalšího kotle peněženky Brňanů?

S výstavbou třetího kotle už řada obcí, měst i krajů počítá. Co s odpadem budou dělat, pokud by spalovna nakonec nevznikla?

Tohle neumím ani jako ministr životního prostředí úplně posoudit. My zpracováváme plány odpadového hospodářství v celé České republice, ty jsou potom následně rozděleny na dílčí plány jednotlivých krajů. Ta hierarchie nakládání s odpady je jednoznačně nastavena. Konkrétní strategie a taktiky jsou ale potom na lokální úrovni. Ministerstvo udělalo jednoznačnou výzvu, ve které řeklo, že nová kapacita spaloven je v České republice potřeba. Je to blesk z čistého nebe. Je to projekt, který je připravován skoro osm let, je těsně před jeho spuštěním. Všechny ty věci jsou domluveny a je naprosto logické, že s tím dotčené městské samosprávy počítají.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková.
Co s novým kotlem pro spalovnu v Brně? Zjistěte, jak budou zastupitelé hlasovat

Může být za prudkým obratem ohledně spalovny politický boj nebo nějaký lobbistický tah?

Já bych to sám rád věděl.

Mohl by být alternativou plánovaný horkovod z Dukovan do Brna?

Znáte ten příměr o vrabci v hrsti a holubovi na střeše? Tak to je ten příměr mezi těmito projekty.

Mohlo by postavení dalšího kotle mít vliv na peněženky Brňanů?

Neznám případnou koncovou cenu pro Brňany. Vycházím ale z toho, že nyní z energetického nakládání s odpady Sako prodává teplárnám teplo za 213 korun, teplárny jej pak prodávají za 1090, obě ceny bez daně. Ta cena je pětinásobná. Ve svém důsledku ale pomáhá tu cenu snižovat, protože se jedná o třetinu tepla, které je dnes v centrálním zásobování. Kdyby bylo Brno vytápěno jenom plynem, tak ta cena by pro spotřebitele musela být vyšší.

Zetor představil ve spolupráci s partnerem nové modely traktorů pro Indii.
Omezování výroby traktorů Zetor v Brně. Odboráři mají obavy z montovny

Co říkáte na argumenty, že třetí kotel by byl škodlivý pro životní prostředí?

Je důležité říct, že my tady nehovoříme o plastu, papíru, kovech nebo o čemkoliv, co se dá recyklovat. V těch našich černých popelnicích stále zůstává zhruba čtyřicet procent materiálu, který nejde dál vytřídit. Jedinou a správnou alternativou je energetické využití, nejlépe kombinovanou formou – do centrálního vytápění nebo elektřiny. Efektivita a úspora oxidu uhličitého je právě v té kombinované výrobě. Obyčejná spalovna pouští teplo pánu bohu do oken. A to my nechceme. Odpad je jedním ze zdrojů a je ho výrazný přebytek. Musím taky zdůraznit konec skládkování, který je posunut do roku 2030. V žádném případě nepočítám, že by se tento termín dále posouval.

Pokud by zastupitelé příští týden projekt odmítli, co to bude znamenat pro pozici Lidovců a Starostů v brněnské koalici?

To je samozřejmě správný dotaz, ale nechme jej radši na zvážení až po tom hlasování. Brněnský klub Lidovců a Starostů jednoznačně podporuje dokončení tohoto projektu a takto to vyjádřili moji kolegové i při minulém hlasování.