Příští týden předají zástupci Ústavu archeologické památkové péče, kteří hroby objevili ve spolupráci s odborníky z Moravského zemského muzea, ostatky Lidovému spolku péče o německé válečné hroby. Ten zajistí jejich pohřeb.

Do Bílovic nad Svitavou se vydali výzkumníci po ohlášení policistů, kteří lidské kosterní pozůstatky objevili po odstranění opěrné zdi na zahradě jedné z vil na Fügnerově nábřeží. „Byla jen pár set metrů od našeho depozitáře. Záchranný výzkum pak na základ zbytků výstroje, výzbroje a identifikační známky potvrdil, že se jedná o člověka pohřbeného v období druhé světové války,“ popsal Jiří Kala z Ústavu archeologické památkové péče.

Zřejmě čtyřicetiletý voják podle něj patřil k motorizovaným tahačům dělostřelectva. „Byl nositel znaku za zranění, měl velmi špatný, často opravovaný chrup, počínající artrózu kloubů a špatně zhojenou zlomeninu levé vřetenní kosti. Zřejmě padl v šarvátce, následkem těžkého zranění hlavy,“ dodal Kala.

V bývalém zákopu v Říčanech objevili výzkumníci zahrabané ostatky horského myslivce z protitankové pěchoty. „Podle mnoha vystřelených nábojnic a granátu, co držel v ruce, kladl tuuhý odpor postupujícím sovětským silám. Marně,“ líčil Kala.

Starosta Říčan Jan Studený se o nálezu dozvěděl až se zpožděním. „Nikdo mi jej nenahlásil, věděli o tom jen policisté. Přitom se jedná o neobvyklý nález. Naposledy se u nás našla jen nevybouchlá bomba, zhruba před deseti lety,“ podotkl.
V Soběšicích našli archeologové pozůstatky příslušníka lehkého dělostřelectva. Kostra ležela jen několik metrů od rušné stezky. Na žádost policistů ostatky čeká odborné vyjádření.

Nalezené ostatky v následujícím týdnu získá Lidový spolek péče o válečné hroby. „Budou v depozitu a po tom, co je identifikujeme, je na podzim pohřbíme na brněnském vojenském pohřebišti,“ zmínil za spolek Igor Nachtigall.

Německých vojáků je podle Vlastimila Schildbergera z Historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně pohřbených přes osm tisíc. „Přibližně jednou za měsíc objevíme někoho nového. Po místech pátráme ve starých dokumentech, okresních archívech či farních kronikách. Pamětníků je už málo a informace se po tolika letech hledají obtížně,“ popsal Schildberger. Úspěšný je pak podle něj přibližně jeden z pěti průzkumů. Válečných hrobů se podle něj v kraji může nacházet přibližně deset až dvacet tisíc.