Králové jsou oděni ve zlaté a rudé. Žádné papírové čepice, urozené hlavy zdobí drahokamy vysázené koruny. Jen Baltazar se pyšní turbanem s ozdobnými pery. Ač příchozí vypadají exoticky, místní své koledníky dobře znají. Nejinak je tomu i v místní prodejně, kam trojice zamíří jako první. „Věřím, že do roka přežijeme a zase se potkáme, už podevatenácté,“ loučí se Ilona Lahodná poté, co koledníkům přispěla do kasičky.

Těmi slovy naráží na prvního z koledníků. Kašpar, alias Eduard Severa, totiž odívá královský plášť už osmnáct let. „Pokaždé jsem přitom koledoval v Černovicích, přestože jsem z Židenic. Tehdy bylo zkrátka potřeba tuto čtvrť obsadit. A za ta léta už nás tady znají. V posledních letech se nicméně skladba králů, kteří se mnou chodí, trochu změnila,“ říká muž. Nyní s ním už několik let chodí jako Melichar Marta Polášková a jako Baltazar Jan Novotný.

"My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vynčujem vám," zní už poněkolikáté černovickými ulicemi. Severa a jeho skupina se s koledováním nezastaví až do setmění. Teď prochází kolem jednoho z větších domů. „Tady loni měli smutek, to jsme nekoledovali. Jinak domy už ani nepočítáme. Jsou jich desítky a stovky domácností, protože chodíme i do bytů. Musíme zrychlit, máme toho před sebou ještě hodně,“ upozorňuje Severa.

Vedle trojice právě projíždí auto. Z něj najednou vyskočí muž a rozběhne se ke koledníkům. V kufru auta dotčeně štěká pes. „Vy už jste u nás byli? My bydlíme dole, asi jsme vás minuli,“ říká a třese si rukou s Kašparem. Poté vytahuje peněženku a dává peníze do kasičky.

Nad Černovicemi začíná nebe potemňovat. Pro brněnské koledníky cesta mezi domy prozatím končí. Úplně skoncovat s tříkrálovou sbírkou ale Severa rozhodně neplánuje. „Chtěl jsem od začátku dělat něco dobrého, baví mě to. Umím navíc pořád zakoledovat i francouzskou, maďarskou, polskou a německou verzi tříkrálové písně. I síly mám pořád dost. A až mi nebudou sloužit nohy, budu mít alespoň na co vzpomínat,“ říká muž.

Stejně jako oni se v Brně tradičně vydalo koledovat okolo 450 skupin. V tradiční sbírce organizované brněnskou diecézí vybírají peníze na potřebné. „Na jižní Moravě a v části Vysočiny máme letos zhruba patnáct tisíc koledníků. Letos nás také překvapil velký zájem, na poslední chvíli se nám třeba přihlásily čtyři úplně nové skupiny, což je nezvyklé. Zájem projevila dokonce i školka v centru Brna. Učitelé děti totiž chtějí vést k solidaritě s ostatními,“ upřesňuje za Diecézní charitu Brno Anna Tišnovská.

Možná i kvůli sympatické skupině se koledníkům rok od roku více daří. „Za osmnáct let koledování jsem podle mých záznamů vybral zhruba čtyři sta tisíc. Lidé jsou štědří, nejvíce jsem od jednoho člověka dostal do kasičky dva tisíce,“ vzpomíná Severa.

Narůstající výtěžky ze sbírek potvrzuje i Tišnovská. „Vybraných peněz je skutečně rok od roku víc. Loni koledníci vybrali přes šestadvacet milionů korun. Letos s sebou poprvé navíc nosí i platební terminály. Kromě kasiček mohou přispět i na stáncích v centru Brna, na České a na Mendlově náměstí, nebo formou DMS či na sbírkový účet,“ nastiňuje Tišnovská.