„Princip je podobný, ale z hlediska toho, kolik máme dnes na světě spolupracujících registrů dárců, jaké máme diagnostické metody, jak víme, kdy správně transplantaci provést, jak kostní dřeň zlikvidovat a současně co nejméně poškodit zbylé orgány, jak jsme schopni diagnostikovat nejrůznější komplikace a zvládat infekce, jsme úplně někde jinde. Dnes můžeme například měřit funkci transplantátu, což z běžného krevního obrazu nepoznáme. Dozvíme se, kolik je přeživších červených krvinek od pacienta a jak transplantát funguje. Můžete také zjistit, jestli tam nezůstaly zatoulané leukemické buňky,” popsal přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.

Jednou z nejzásadnějších změn je, že tradiční odběr kostní dřeně, vyžadující její odebrání opakovanými vpichy do pánevní kosti, nahradil odběr krvetvorných buněk přímo z krve. Lékaři totiž přišli na to, že tyto buňky, které jsou alfou a omegou celé léčby, se nacházejí nejen v kostní dřeni, kde vznikají, ale rovněž v krvi samotné.

Přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jiří Mayer. | Video: Deník/Tereza Hálová

Namísto bolestivého zákroku, který vyžadoval celkovou narkózu dárce, je dnes dotyčný pouze napojený hadičkami na přístroj, který mu krvetvorné buňky z krve sám odděluje. Zákrok je tedy bezbolestný, obejde se bez celkové anestezie a dárce během něj může spát, číst si nebo se koukat na televizi.

Moderní léčba však už s transplantací vůbec nepočítá. Takzvaná buněčná genová terapie zahrnuje použití pacientových vlastních bílých krvinek, které jsou genetickou úpravou schopné nádor rozpoznat.

„Buňky odebereme, farmaceutická firma do nich vloží příslušný gen, který rozpozná cílový nádor, buňky nám pošlou zpět a my je opět podáme pacientovi,” vysvětlil František Folber ze Separačního střediska, které je součástí kliniky. Podání přitom probíhá podobně jako jako transfúze.

K transplantaci kostní dřeně dochází v případě jejího postižení, nejčastěji v důsledku nádorové leukémie. Přistupuje se k ní ale i v případě, kdy se v těle pacienta nachází jiný agresivní nádor, který vyžaduje intenzivní léčbu vedoucí k likvidaci pacientovy kostní dřeně.

Za třicet let fungování Transplantačního programu Interní hematologické a onkologické kliniky bylo v brněnské Fakultní nemocnici provedeno přibližně tři tisíce transplantací kostní dřeně a krvetvorných buněk. I s genovou terapií ročně lékaři provedou na sto takových úkonů. Nárůst byl přitom poměrně rychlý.

Zatímco v roce 1993 byla provedena první transplantace kostní dřeně, o dva roky později to byly desítky zákroků ročně a v posledních letech jich zvládají stovky. „Je to intenzivní rutinní provoz, každý třetí čtvrtý den proběhne na našem pracovišti jedna transplantace,” dodal Mayer.