Obnova vnitrobloků odstartuje pravděpodobně už letos dvěma pilotními projekty. Podle města je pro podobnou obnovu vhodná další třicítka prostranství mezi domy.

„Našim cílem je zpřístupnit alespoň část vnitrobloků lidem. Uvědomujeme si totiž jejich potenciál pro oddech a rekreaci, který je doposud jen částečně využíván. Řada z nich je zanedbaná a slouží především jako parkoviště,“ vysvětlila záměr magistrátu brněnská mluvčí Soňa Haluzová.

Do rozhodování o budoucí podobě dvorů a dvorků mají promlouvat i obyčejní Brňané. Diskuze o nich pořádá ve spolupráci s městem nadace Partnerství. „Hlavním problémem vnitrobloků je podle Brňanů to, že nemají funkci. Přibývá tam aut, která blokují pěší trasy a omezují i plácky na nichž si hrávaly děti. Zůstávají tam zbytečné klepače na koberce a naopak chybí herní prvky pro děti,“ vypočetl největší problémy podle Brňanů Martin Nawrath z Partnerství.

Právě na přetvoření dvorů v dětská hřiště se město má zaměřit i například podle Ireny Gazdové ze Starého Brna. „Myslím, že je dobré, když si mají děti kde hrát a přitom na ně rodiče vidí z oken svých bytů. Pěkně se to povedlo v parčíku mezi Novými Sady a Křídlovickou, který nedávno opravili,“ podotkla Gazdová.

Odlišný názor ovšem má Jan Linduška. „Proti dětským hřištím nic nemám. Jenže úředníci musí počítat i s tím, že lidé mají auta a potřebují někde parkovat. A pokud nezaparkuji ve dvoře budu mít auto kilometr od domu, nebo třeba také nezaparkuji vůbec,“ upozornil muž.

Parkovací domy

Potřebu parkovacích míst zdůraznil též starosta městské části Brno-střed Libora Šťástky. „Lidé v centru Brna jsou při parkování v nepříznivé situaci. Rušení parkování ve dvorech je sice principiálně správně, musí ale být doprovázeno dalšími kroky. Například stavbou parkovacích domů,“ myslí si Šťástka.

Centrální městská část spolu s Žabovřeskami přitom bude hostit pilotní projekty celého plánu. „Jako vzorové jsme vybrali dva vnitrobloky. První je vymezen žabovřeskými ulicemi Kounicova, Šumavská, Pod Kaštany a Šelepova, druhý ulicemi Rybářská, Poříčí, Křížkovského a Zedníkova,“ uvedla magistrátní mluvčí Haluzová.

Zadání architektonických studií na oba dvory bude město schvalovat příští týden. „Cena je 240 tisíc a hotové budou do tří měsíců. Kolik bude stát uskutečnění studií zatím není jasné. Ale počítáme s doplněním zeleně, městského mobiliáře i rekonstrukcí povrchu,“ sdělila mluvčí.

Při mapování vnitrobloků vhodných pro úpravu došli pracovnice brněnského odboru územního plánování k počtu dvaatřicet. „Preferovali jsme přístupné vnitrobloky s městskými pozemky. Soukromé přístupné jen přes bytové domy jsme nemapovali,“ uvedla Tereza Tučková z magistrátu.

Celkovou cenu obnovení všech dvorů si netroufla odhadnout. „Město totiž pravděpodobně neopraví všechny. Postup vypilovaný podle pilotního projektu nabídneme městským částem a soukromníkům,“ řekla Tučková.

Starostové mají o podobnou nabídku zájem. „Vnitrobloky mají především u rušných tříd jako je třeba Olomoucká velký význam. Slouží jako klidová zóna oddělená od městského hluku bariérou domů. Městský projekt bychom určitě využili, ale jen z části. Pokud se dvory nehodí pro park, lidé jsou spokojení i s jejich využitím pro parkování,“ myslí si starosta Černovic Karel Hladík.

Právě v Černovicích se přitom město v současném projektu inspirovalo. „Vnitroblok mezi ulicemi Tržní, Zvěřinova, Klíčova a Olomoucká je vzorový příklad úpravy. Podobně jako nebo vnitroblok mezi ulicemi Zahradnická, Křídlovická, Poříčí a Ypsilantiho,“ potvrdila Tučková.