Jenom v srpnu bylo letos v krajském městě jedenáct tropických dní. Více než letos jich bylo od roku 1991 pouze v letech 1992, 2003, 2015 a 2018. V naposledy zmíněném roce evidovali odborníci v srpnu sedmnáct tropických dní. „Průměrně se takových dnů objevuje v srpnu pět a v letech 1961-1990 to byla spíše výjimka," poznamenal Zahradníček.
Za posledních šedesát let se v České republice oteplilo podle Zahradníčka zhruba o dva stupně Celsia. „To může být pro mnoho lidí jen abstraktní číslo a není jim přímo jasné, jaký to má vlastně dopad. Jeden z těch viditelných projevů je právě nárůst horkých vln a obecně těchto teplých dnů. V letech 1961-1990 se v průměru za léto objevilo těchto dnů mezi třemi a čtyřmi. Ale v letech 1991-2020 bylo těchto dnů už v průměru jedenáct za rok, což je trojnásobný nárůst," zmínil Zahradníček.
V nejbližších dnech by teplota na jihu Moravy neměla překročit hranici třiceti stupňů Celsia. „V sobotu bude polojasno až oblačno, ráno lokální mlhy.Nejvyšší odpolední teploty se vyšplhají až na sedmadvacet stupňů Celsia," zmínil Mojmír Martan z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
V neděli a v pondělí pak mají být maximální odpolední teploty v Jihomoravském kraji čtyřiadvacet stupňů Celsia.
Zahradníček: V extrémních letech bude v Brně až 50 tropických dnů za rok
Dá se předpokládat, že počet tropických dní bude i nadále přibývat?
Je celkem jasné, že v dalších dekádách těchto dnů přibude. Současné klimatické modely tento stav ale dost podhodnocují. Realita je momentálně o čtyřicet až šedesát procent horší, než se pro toto období podle modelů čekalo. Tolik horkých dnů jako bylo v poslední dekádě modely čekaly až kolem roku 2050.
Kolik tropických dní by v Brně mohlo v budoucnu být?
V polovině století by měl být nárůst dvojnásobný oproti období 1981-2010. To znamená, že průměrně jich bude v Brně okolo dvaceti za rok, ale v extrémních letech se můžeme dostat k čtyřiceti až padesáti tropickým dnům za rok.
close
info
Zdroj: Deník/Eliška Koukalová
zoom_in
Klimatolog Pavel Zahradníček
Může to mít dopady i na naše zdraví, případně na krajinu?
Horké vlny mají už nyní významné dopady na zdraví obyvatel. V Evropě patří horké vlny k největším „zabijákům“ z pohledu extrémů počasí. Nejhorší je varianta, kdy se spojí horký den i s velmi teplou nocí. Hlavně obyvatelé měst nejsou pak schopny pořádně své domy vyvětrat a zhoršuje se tak komfort spánku, což se neblaze opět projevuje na zdraví obyvatel. Velmi teplé počasí se podílí na vyšším výparu vody z krajiny. To znamená vyšší tendenci k suchu. Například léto 2015 bylo charakteristické výskytem velkého množství horkých dnů a došlo k bleskovému nástupu sucha, které nás trápilo až do druhé poloviny srpna, kdy nastoupil opačný extrém, a to velmi silná fronta s úhrny i přes sto milimetrů za den.
Co oteplování způsobuje?
Oteplování je způsobeno zesílením skleníkového efektu, který je na jednu stranu velmi prospěšný, protože bez něj by nebyl život na zemi. Jenže mi do systému přidáváme více skleníkových plynů jako je například oxid uhličitý či metan a díky tomu je efekt oteplení vyšší, než je přirozené. Dostáváme systém z rovnováhy.
Budou i výkyvy teplot v budoucnu na jižní Moravě výraznější přes léto?
Výkyvy teplot jsou nejen v létě celkem typické. Většinou se střídají teplejší vlny s chladnějšími. Jenže ty teplejší vlny jsou stále intenzivnější a s vyšší teplotou. V minulosti by přišla prakticky stejná horká vlna, ale ty maximální teploty v ní by byly o několik stupňů nižší a horká vlna by byla i kratší. To bylo naopak velmi příjemné. No a do budoucna se počítá, že těchto teplých vln bude stále více a pak už zbyde méně prostoru na ty chladnější. Podobně se nám to děje i během zimy, kdy chladnějších epizod je méně.
Přibudou i extrémní projevy počasí jako tornádo?
Mezi typické extrémy, které se v České republice vyskytují, patří povodně a sucho. Jejich výskyt se nám v posledních třicet let zvýšil. U povodní jsou to hlavně letní varianty včetně intenzivních srážek. Předpokládáme, že obou extrémů bude samozřejmě více. Tornáda se také u nás vždy vyskytovala, jen je teď jednoduší je zaznamenat a více se o nich mluví. Zde nemáme prokazatelnou statistiku, která by potvrzovala nebo vyvracela nárůst tornád. Není vyloučeno, že do budoucna budou tyto jevy ale silnější.
