Polorozpadlý mlýn, který většinu roku kolemjdoucí spíše děsí, o víkendu ožil. Zhruba desítka uměleckých kovářů v něm ukazovala lidem svůj um. Na čtvrtém ročníku akce nazvané Obřanský obr kováři návštěvníky seznamovali s volutovníkem, zápustkou, útinkou nebo vlčkem.

Tedy s nástroji, bez kterých by se neobešli. „Kromě nich je tu i speciální kladivo s iniciálou. S jeho pomocí kovář může nechat na svém výtvoru značku," poukázal student kovářství na Střední průmyslové škole a Vyšší odborné škole technické v Sokolské ulici v Brně Petr Soudek.

Společně se svým spolužákem se i on rozhodl do oprav mlýna zapojit. „Zatím se spíš učím od zkušenějších kovářů, ale příští rok se snad zapojím naplno," řekl.

Právě u jeho kovadliny se nejčastěji zastavovali náhodní kolemjdoucí a cyklisti směřující do Brna i do Bílovic. „Vyšli jsme si na procházku a viděli, že se tu něco děje, tak jsme s manželem kováře chvíli pozorovali," řekla například Brňanka Marie Hurdálková.

Kromě výletníků, kteří na akci zašli spíše omylem, se ale na kovářské umění příliš lidí podívat nepřišlo. „Asi je unavilo dnešní horko. Oproti kovářům, kteří se celý den sklání nad ohněm, jsme na tom my ostatní ještě dobře," myslí si jeden z návštěvníků mlýna Martin Koler.

Kováři samotní si však z malé návštěvnosti nic nedělali. „My se tady všichni mezi sebou většinou známe, takže si vystačíme," řekl řemeslník Radim Topol. „A když se neznáme, tak se rychle poznáme," smál se s pivem v ruce jeden z jeho kolegů. Ve mlýně tak možná chyběli návštěvníci, ale rozhodně ne dobrá nálada.

K té přispívala i hudba, která se většinu odpoledne údolím nesla. K práci řemeslníkům na dudy vyhrával kovář Andrey Trihook ze Skotska. „Je slyšet už z dálky, mnohdy dokonce přehluší i rány kovářských kladiv," upozornila cyklistka Monika Zábranská.

Podle ní je hra na dudy příjemným zpestřením. „Andrey je největší atrakcí letošního ročníku Obřanského obra. Příjemně dokresluje neformální atmosféru, kterou se tu snažíme budovat. Zajímavé je na něm to, že kromě dud skvěle ovládá i kovářské kladivo. Perfektně se sem proto hodí," potvrdil Měšťan.

Kromě Trihooka však mohli lidé pozorovat i dalších zhruba deset kovářů. „Předvádějí několik druhů kovářského umění, máme tady například šlapací výheň nebo další kovářské speciality," uvedl za organizátory Tomáš Měšťan, který je jedním ze zakladatelů obecně prospěšné společnosti Kovářovo údolí.

Sdružení se snaží zachránit zchátralý mlýn. „Rádi bychom obnovili původní kovárnu na vodní pohon, která tady stávala už od dvacátých let devatenáctého století," vysvětlil ředitel Kovářova údolí Daniel Hlobil. Komunisté ji však v době svého nástupu zlikvidovali.

Cílem sdružení je podle Hlobila také vytvoření nového kulturního centra, které by bylo přístupné nejenom kovářům ale i dalším umělcům a řemeslníkům.

I proto Hlobil každoročně zve do mlýna kováře ze všech koutů republiky. „Všechna díla, která kováři vyrobí, tady zůstanou. Zkrášlí buď přímo budovu mlýna, nebo jeho okolí," dodal Měšťan.

Podle něj by už příští rok měl být mlýn opravený a kovářská dílna by mohla konečně vzniknout. Celoročně by v ní žil a tvořil právě kovář a ředitel společnosti Kovářovo údolí Daniel Hlobil. „Pokud se to podaří, příští, jubilejní pátý, ročník pojmeme ve velkém stylu a budeme oslavovat," řekl Měšťan.

LENKA ŠKLUBALOVÁ