Výzkumníci se zaměřili na glykoprotein S. Látku která je pro šíření nemoci klíčová. Její části tvoří výběžky obalu koronaviru. Díky nim přilne na hostitelské buňky. „Používáme molekuly již schválené jako léčiva. Studujeme, zda, kde a jak silně se na povrch koronaviru váží,“ uvedl jeden z vedoucích výzkumníků Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty Masarakovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu. Čím silněji se molekula na virus pojí, tím je lék účinnější.

Podle Damborského by projekt za užití umělé inteligence mohl až desetkrát urychlit vývoj léku. Ten běžně trvá roky. „Záleží i na zemi. Regulace jsou různé. Může to trvat klidně osm let. V případě léku na Covid by to určitě tolik nebylo, jelikož by úředníci vzhledem k akutnosti situace tolik nelpěli na dodržování regulací. Na druhou stranu by vše o něco zbrzdil distribuční proces,“ podotkl ekonom Lukáš Kovanda.

V brněnském výzkumu vydatně pomáhá výpočetní technika zpracováváním obrovského množství dat. Vědci tak doposud prozkoumali 4 359 schválených léků. „Dřívější programy sledovaly, celkové chování molekuly v čase. Ale to trvá. Námi vyvinutý program CaverDock umí automaticky prohledávat cesty léčiva dovnitř viru. Ukazuje jen ten proces, který nás zajímá,“ popsal autor počítačových algoritmů Jiří Filipovič z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

Výpočty z Brna už posloužily jako základ pro návrh několika schválených léčiv, které mohou vazbu koronaviru na buňky blokovat. „V několika simulacích jsme měnili uspořádání molekul koronavirového proteinu. Zjišťovali jsme tak, který schválený lék by mohl být nejúčinnější. Umělá inteligence dovede nabídnout i nové struktury léků, které by byly ještě efektivnější,“ uvedl Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity.

Případný lék na Covid-19 by ulevil milionům nakažených po celém světě. Stejně tak jejich blízkým. „Člověk má strach. U mé rodiny, přátel, ani kolegů se nákaza ale naštěstí nepotvrdila,“ řekl Deníku Rovnost muž, který nemoc prodělal, avšak přál si zůstat v anonymitě. Redakce jeho jméno zná.

Ve využívání umělé inteligence ve vývoji léčiv leží podle Damborského budoucnost. Je to ještě neprobádané území a v Evropě ojedinělý projekt. S tím souhlasí i informatik stojící za algoritmy. „Rádi bychom umělou inteligenci využili i v hledání nových molekul, což je ještě mocnější. Ale také složitější, protože když bychom takovou molekulu našli, museli bychom testovat, zda nám pacienta nezabije dřív než virus,“ dodal Filipovič.

Výzkumníci svému projektu věří natolik, že chtějí spolupracovat s firmou Microsoft, kam podali grantovou žádost pro použití cloudu Azure.