Sbírka Bernarda Pavla Molla zahrnuje mapy a veduty od konce šestnáctého století do šedesátých let osmnáctého století. Geograficky pokrývá rozsáhlé území zhruba v hranicích dnešních států jako Rakouska, České republiky, Slovinska, Německa, Švýcarska a dalších.

„Jedná se o různá zobrazení zemského povrchu. Na Mollově sběratelském výkonu je cenné, že vzal soubory grafických listů, které byly k dispozici. Atlasy měly předdefinovanou strukturu. Vzal je, rozstříhal a přeskládal. Promítl do toho svůj pohled, jakým způsobem by měly být tyto prostorové informace uspořádány," přiblížil vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Moravské zemské knihovny Jiří Dufka.

Toto uspořádání navíc zůstalo, což je podle Dufky výjimečné. „U podobných souborů z té doby došlo k tomu, že v devatenáctém nebo dvacátém století se sbírka rozbila. U tohoto nám navíc zůstaly i dobové katalogy, a to je na ní to ojedinělé. Jedná se mapografické evidence, k mapám jsou doplňující informace. Pro Uhry je to první soupis území vůbec, ještě komentovaný. Na konci osmnáctého století se dokonce uvažovalo o vydání té části Mollovy sbírky knižně," podotkl Dufka.

Podle ředitele Moravské zemské knihovny Tomáše Kubíčka je potěšující, že se sbírka dostala do registru Paměti světa. „Mollova sbírka je jednou ze součástí velmi zajímavých věcí, které u nás uchováváme. Celý soubor je digitalizovaný, takže je přístupný lidem. Je až příliš unikátní, abychom jej zpřístupňovali v originální podobě," řekl Kubíček.

Unikát v brněnské knihovně. Mollova mapová sbírka je zapsaná v Unesco. | Video: Deník/Michal Hrabal

Celý proces zápisu sbírky do registru Paměti světa trval sedm let. „Každé dva roky může daný stát, který je členem Unesca, navrhnout dvě nominace. Mimo tento počet je pak ještě mezinárodní nominace. Trvalo to tak dlouho i proto, že proces byl od roku 2017 do roku 2021 v podstatě zastavený," uvedla Jindra Pavelková, která připravovala veškerou dokumentaci.

V prestižním světovém registru Paměť světa obsahujícím nejvzácnější dokumenty bylo doposud za Českou republiku zapsáno pouze šest sbírek dokumentů. Poslední v roce 2017.

Po smrti Bernarda Pavla Molla sbírka zůstala ležet v jeho bytě několik desítek let. „Když už mělo dojít ke stěhování, tak se uvažovalo, co s tím. Bylo několik nabídek na koupi, hrozilo dokonce, že půjde do sběru starého papíru," zmínil Dufka.

Mollův vnuk Friedrich Zikmund Vockel se nakonec rozhodl, že dědovu sbírku věnuje nově založenému muzeu. „Muzeum působilo dlouho v provizorních prostorech. Sbírka ležela desítky let netknutá. Zájem byl maximálně o mapy, které se týkaly moravského území. Teprve v polovině dvacátého století došlo k jejímu zpracování," pokračoval Dufka. V padesátých letech vznikl tištěný katalog a před více než deseti lety webová prezentace.

V červnu plánuje Moravská zemská knihovna mimořádnou přednášku, kde Mollovu sbírku chtějí odborníci představit a spojit ji s ukázkami digitalizovaných kousků. V roce 2026 je v plánu výstava.