Výstava představí nejstarší ozdoby a doklady zdobení člověka z českého území v době kamenné, kdy Morava byla celosvětovým centrem lidské civilizace. Návštěvníkům zodpoví otázky, jak tehdejší lidé vypadali a jak se zdobili.

Prostřednictvím nálezů z moravských, ale i českých lokalit tak lidé nahlédnou do života lidí, kteří žili na stejném území jako oni, jen přibližně o třicet tisíc let dříve. „Výstavou se pokoušíme vyprávět příběh, který se začíná odvíjet v centrálním prostoru, kde je prezentována rekonstrukce velmi výjimečného nálezu, společného hrobu tří lidí z Dolních Věstonic. Pomocí videomappingu lidé uvidí ozdoby, které odborníci v tomto hrobu našli a představí se jak jednotlivé předměty, tak místo uložení těchto nálezů, protože hrobová situace nám často dává informace o užití a funkci ozdob,“ řekla autorka výstavy Martina Galetová.

Na výstavě dále návštěvníkům představí materiály, z nichž pravěcí lidé ozdoby vytvářeli. Výstava se částečně zmiňuje o technologiích výroby nebo představuje příklady zdobení samotných ozdob rytím či barvením. Poslední část výstavy potom nabídne příklady zobrazení člověka, jediné potenciální doklady toho, jak tehdejší člověk mohl vypadat.

Netradiční uchazeč o prezidentský post představí svou kandidaturu ve čtvrtek odpoledne na brněnském náměstí Svobody.
Recesistický kandidát na Hrad. Do volebního boje v Brně vlétne krkavec Edvard

Kromě té nejslavnější Věstonické venuše budou mimořádně k vidění i originály všech paleolitických venuší nalezených na území České republiky. Právě venuše budou podle Galetové vystavené jako zhmotnění člověka té doby. Návštěvníci uvidí ale i velmi ojediněle se vyskytující plastiky mužů, kdy vedle šamanovy loutky z Brna lidé spatří hliněné torzo muže z Dolních Věstonic. Zajímavé budou podle autorky výstavy dále plastiky části těl a také jedno ze dvou na světě se vyskytujících plastických zobrazení lidské tváře.

Výstava je unikátní nejen přítomností nejvzácnějších originálních exponátů, ale i tím, že vystavené předměty návštěvníci uvidí na jednom místě. „Jedinečná příležitost je vidět tyto originální exponáty pohromadě. Navzdory tomu, že totiž pocházejí z jedné lokality, například Dolních Věstonic, v průběhu historie se dostaly do různých institucí, kde jsou dodnes uchovávány a teprve zde se znovu setkávají tak, jak byly původně zamýšleny a vytvořeny,“ uvedla Galetová.

Poslední takovou příležitost měli návštěvníci výstavy Nejstarší umění ve střední Evropě v roce 2009. Věstonickou venuši turisté naposledy spatřili před třemi lety v Olomouci.