Hmyz a houby nejvíce poničily krovy a stropy. „Před rekonstrukcí krovu je nutné podchytit strop ve druhém patře, stropní konstrukce odstranit až na nosné trámy a na obou stranách zdi odhalit uložení každého nosného trámu,“ popsal postup náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva. Co se bude dít dál, určí právě plánované sondy.
Bývalá káznice v ulici Cejl je důležitým svědkem o historii města. Brněnští radní proto již dříve rozhodli, že přispějí na digitální dokumentaci objektu, kterou plánuje organizace Post Bellum. Při projektu odborníci naskenují třeba nápisy, které vyryli vězni. „Vzkazy, básně a kresby na zdech v celách smrti jsou unikátem,“ podotkl náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.
Po digitálním zachycení nápisů si je lidé prohlédnou v plánované stálé expozici Institutu Paměti národa, jehož regionální pobočka Jihomoravského kraje v káznici sídlí. Lidé navštíví třeba několik virtuálních cel.
V káznici se stále dají také najít věci, které patřily vězňům. „Například v květnu historik Jiří Skoupý při jedné z našich prohlídek objevil pod jednou zachovanou pryčnou vězeňskou čepici, zřejmě z období Protektorátu. V části, kde byly vězněné ženy, jsme v prostoru umývárny zase našli v kádi dvě mýdla z padesátých let,“ uvedl letos v létě místostarosta Sokola Brno I Michal Doležel.
