Vědci z centra spadajícího pod Přírodovědeckou fakultu univerzity v úterý upozornili, že lidi negativně ovlivňuje nejen znečištěné ovzduší, ale také nedostatek pohybu, kouření, hluk či stres. „Chceme zjistit, jak na člověka působí kontaminované prostředí. Proto však nestačí pouze měřit výskyt škodlivých látek ve vzduchu nebo jídle. Potřebujeme vědět, nakolik se tyto látky hromadí v lidském těle a co tam způsobují. Je proto třeba sledovat větší počet lidí, kterým budeme odebírat krev, moč nebo třeba sliny,“ přiblížila nový výzkumný projekt ředitelka centra RECETOX Jana Klánová.

Pro skladování tolika vzorků musí vědci zajistit kvalitní prostory. K tomu má sloužit nová biobanka a laboratoře v bohunickém kampusu, kde budou odborníci zkoumat hlavně chronická onemocnění. „Současná věda se snaží být užitečná. Přitom jeden z nejužitečnějších směrů se týká právě lidského zdraví, které ovlivňuje i devastace životního prostředí. O to více je důležité věnovat se takovýmto výzkumům,“ zdůraznil prorektor Masarykovy univerzity Petr Dvořák. 

Na projekt získala univerzita téměř čtvrt miliardy korun z evropského programu pro podporu vědy a výzkumu. Dvě podzemní patra biobanky dokončí na jaře v roce 2019.

Už teď se do pilotního výzkumu mohou zapojit nastávající matky, které i s dětmi mají být základem sledované skupiny. Oslovují je lékaři z gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno. „Rádi bychom laboratoře co nejdříve naplnili vzorky od dostatečného počtu pacientů. Jsme rádi, že můžeme pomoct přinášet důležité poznatky o různých onemocněních a jak je lépe léčit,“ okomentoval tamní náměstek pro vědu, výzkum a školství Tomáš Kašpárek.

Úspěch či neúspěch vědců tak závisí především na ochotě Brňanů ke spolupráci. Ta může trvat až dvacet let. „Těhotné ženy se dnes mnohem více zajímají o možnosti, jak pozitivně ovlivnit mladou generaci. Vážíme si toho, že v České republice není kromě Brna žádné město, kde by měli takto dlouhodobou studii,“ popsala zkušenosti Klánová. Získat by centrum chtělo vzorky z deseti tisíc rodin, z každého z nich pak vznikne až padesát zkumavek. Výsledky výzkumu v budoucnu poslouží i odborníkům z jiných oborů, například epidemiologům či sociologům.

Na studii mohou ženy spolupracovat už v těhotenství, kdy darují vzorek krve, slin či plodové vody. Poté se mohou dlouhodobě zapojit vyplňováním dotazníků ohledně vývoje svého dítěte. „Matky pak nemusí chodit na speciální vyšetření, ale jen vyplňují dotazníky, případně je pozveme na další studie. Nikoho ale nenutíme a ženy mohou spolupráci kdykoliv ukončit,“ ujistila Klánová.