Se stejnými problémy, s jakými se potýkal Libor, musí nyní bojovat i vozíčkáři, kteří se chtějí dostat na matriční úřad Brna-středu. Ten od září sídlí ve zrekonstruovaném paláci architekta Karla Kotase u hlavního nádraží. „Nájezdová rampa má šířku pětašedesát centimetrů, kolmý schod šířka devadesát. S elektrickým vozíkem je vyloučené do úřadu vjet. Vozíčkář se tam zkrátka nevytočí, protože by mu zapadlo kolo. Máme tady nějaké předpisy o bezbariérovosti. Tohle je jejich porušení,“ vysvětlil Leoš Fučík. Je ředitelem ústavu Opus Lacrimosa, který se zabývá pomocí tělesně znevýhodněným.
Fučík na problém upozornil na sociálních sítích. A lidé v komentářích mu dali za pravdu. „Nedalo mi to a jela jsem se včera na ten zázrak podívat. Zázrak bude, když z toho úzkého prostoru někdo s vozíkem spadne a nic se mu nestane. Manévrovací prostor je přímo nebezpečný. Považuji se za dobrého řidiče elektrického voziku, ale byla ve mě malá dušička i když mám menší a užší vozík. Je to nezepečné až hrůza. A to jsem ještě nezkoušela otevírání dveří a najíždění dovnitř," okomentovala příspěvek například Jaroslava Stopková.
Problému s bezbariérovým (ne)přístupem si je vědomo i vedení Brna-středu. Nicméně podle mluvčí Kateřiny Dobešové situaci lépe vyřešit nešlo, neboť se jedná o historickou budovu. „Například vstupní parter bylo nutné zachovat z pohledu ochrany památkové péče v maximální míře v původním vzhledu. Ihned za vstupním parterem jsou však už samootvírací dveře a dostatečně prostorný nájezd k a do výtahu. Pro zajištění přístupu u nájezdové rampy máme na recepci dostupný přenosný nájezd, pokud by stávající rampa byla nedostačující. A také personál, který je na recepci neustále přítomný. Rád pomůže, je to jeho úkol. Udělali jsme maximum možného,“ uvedla Dobešová.
Veřejný prostor má být pro všechny
To však podle Fučíka, který se problematice asistence tělesně znevýhodněných věnuje přes padesát let, nestačí. „Veřejný prostor má být přístupný pro všechny. Mluvíme-li o bezbariérovém přístupu, už z principu není správné, aby se vozíčkář musel dovolávat pomoci zaměstnance k přístupu na úřad. A hájit se tím, že to je historická budova, je čirý alibismus. Šlo to udělat lépe. Například by stačilo, aby nájezdová rampa byla o třicet centimetrů širší. Spíše to vypadá, že se tím vůbec nikdo nezabýval,“ zareagoval Fučík.
Pomoci by měla rekonstrukce chodníku, kterou před domem v brzké budoucnosti chystají Brněnské komunikace. Po ní by přístup k úřadu mohl být bez onoho problematického schodu. „Naším cílem je úprava chodníku před domem tak, abychom se pokud možno zbavili i toho jednoho a půl schodu ve vchodu do domu," doplnila Dobešová.
Rekonstrukce budovy kasu Brna-středu stála bezmála devadesát milionů korun. Ve spodní části sídlí právě matriční úřad, v horní byty. Nutno podotknout, že vnitřek úřadu již bezbariérový je.
Matriční úřad není jedinou budovou Brna-středu, která se stala terčem kritiky kvůli bezbariérovému přístupu. V roce 2017 prošla nákladnou rekonstrukcí tržnice na Zelném trhu. Ani tam se vozíčkář bez pomoci nemohl dostat na terasu v nejvyšším patře. „Na to, že ta stavební akce byla výkladní skříní koalice a že už máme rok 2022, kdy zohlednění potřeb handicapovaných jsou standardem, mne toto opomenutí překvapilo. Ale možná je ve vedení radnice více zaměstnávalo přiklepávaní bytů pro známé a různě spřízněné, než se věnování všem detailům investice za skoro devadesát miliónů,“ poznamenal Michal Závodský, jenž byl v době rekonstrukce úřadu opozičním zastupitelem.
