Dnes dopoledne se navíc připojí ke stovkám dalších věřících, kteří míří na Velehrad. „Pouť začíná na Petrově a v Bystrci, je dlouhá přes sto kilometrů. V sobotu dojdou poutníci na Velehrad, který leží poblíž Uherského Hradiště. V tamní Bazilice Nanebevzetí Panny Marie se v poledne bude konat mše svatá sloužená kardinálem Miloslavem Vlkem,“ říká třicetiletý Brňan.

Letos vyrazí na toto poutní místo už třetím rokem. „Když jsem se poprvé rozhodl pouť vyzkoušet, počítal jsem s tím, že ji asi nedokončím. Chtěl jsem se někde po cestě nenápadně odpojit“, svěřuje se Voříšek. Jeho plán, ale nevyšel. Hlavně proto, že z Brna s ním tehdy vyšlo pouze jedenáct poutníků. „Bylo nás jako apoštolů v základní sestavě. Když jsem přemýšlel nad tím, že to vzdám, připadal jsem si jako Jidáš,“ dodává Brňan.

Na otázku, co pro něj dnes pouť znamená, odpovídá dlouze. „Na pouť se vydávám proto, abych hledal cestu k řešení svých problémů. Proto, abych podporoval ostatní poutníky. I proto, abych zažil tu atmosféru,“ vysvětluje Voříšek.

Na pár dní v roce se zastavit a věnovat se něčemu klidnému jako je pouť podle něj potřebuje úplně každý. „Na cestu se s námi vydávají i nevěřící. Pro každého to má nějaký význam,“ říká Voříšek. A dodává, že smeká před některými sedmdesátiletými poutníky, kteří se na tak dlouhou cestu nebojí vydat. On by pouť v takovém věku asi neušel. Ale slovo nikdy už pro jistotu říkat nebude.

VOJTĚCH KUČERÁK