Sdílená kola jsou podle Kozdery skvělý způsob přepravy na kratší vzdálenosti. Předpokladem je však dobrá infrastruktura pro cyklisty, která podle Kozdery chybí. „Cyklostezky nejsou budované systematicky tak, aby vedly odněkud někam, ale spíše nahodile podle toho, kde bylo možné je jednoduše vybudovat. Zájmem cyklisty i řidiče je, aby cyklista nejel v pruhu pro auta, ale odděleně a tedy i bez rizika. Argument, že na kole nejezdí dost lidí, aby se vyplatilo stezky budovat, je lichý. Je to přesně naopak. Pokud bude cyklojízda jednodušší a bezpečnější, vzroste i zájem o ni,“ je přesvědčený muž.

S nedostatečnou infrastrukturou pro cyklisty souhlasí i koordinátor provozu Rekola Brno Jan Toman. Společnosti Rekola a Nextbike byly přitom těmi, které službu zajišťovaly, a které jinak projekt hodnotily velmi kladně. Obě firmy zaznamenaly tisíce nových uživatelů. „S letošním pilotním projektem se městu ukázala potřeba rozvoje udržitelné dopravy ve městě. Na základě dat z více než sto tisíc jízd, které jsme my i společnost Nextbike za toto období vykázali, se dá snadno demonstrovat, odkud kam si lidé přejí jezdit a je teď na straně města, aby nejen mezi těmito místy vytvořilo co nejpohodlnější spojnice. Často by stačil velmi malý zásah do infrastruktury. Že největší překážkou používání kola není finanční nedostupnost, ale především strach z dopravy, ukázal totiž i průzkum, na kterém jsme ve spolupráci s městem po ukončení akce spolupracovali,“ uvedl Toman.

close Výsledky pilotního projektu bezplatného využívání sdílených kol v Brně. info Zdroj: Magistrát města Brna zoom_in Výsledky pilotního projektu bezplatného využívání sdílených kol v Brně. Uvědomuje si to i radní pro dopravu Petr Kratochvíl. Z průzkumu uživatelů podle něj vyplynulo, že bezpečná infrastruktura byla nejhůře hodnocený faktor a zároveň bariéra ochoty používat sdílená kola častěji. Projekt si však město pochvaluje. „V téměř celém období podpory počet jízd neustále rostl, nejvíce jich bylo zaznamenáno v srpnu, v září byla čísla nižší, a to pravděpodobně vlivem nepříznivého počasí,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.

Některým Brňanům je však finanční podpora sdílených kol ze strany města trnem v oku. „Pod rouškou zeleného dobra se pár lidem zadotuje nějaká kratochvíle z peněz druhých a pak se to prezentuje jako pozitivní věc. Myslel jsem, že tu vládne pravice,“ namítl třeba Robert Blaha.

Pilotní podpora využití sdílených kol v Brně trvala 173 dní. Za tuto dobu proběhlo 101 825 bezplatných jízd o průměrné délce 16 minut a přibylo 9 817 nových uživatelů. Nejčastějším cílem byly Lužánky, nová možnost cyklistické dopravy byla hojně využívána zaměstnanci pracujícími ve velkých centrech, jako jsou Vlněna, Zbrojovka či Spielberg Office. Využití sdílených kol kopírovalo běžné křivky dopravního chování. Lidé využívali službu především ráno a v odpoledně-večerních hodinách, kdy počet výpůjček dosahoval maxima. Více se jezdilo v pracovní dny, špička pak připadala na středu. Ze dvou firem, které služby poskytovaly, byla úspěšnější firma Nextbike, která od poloviny dubna, kdy projekt odstartoval, zaregistrovala přes sedm tisíc nových uživatelů a počet výpůjček se jim za den téměř ztrojnásobil. Podle Tomana se však teprve uvidí, kolik lidí bude službu využívat i nadále.

To potvrzuje i Tomáš Hanus, který se ke sdíleným kolům dostal skrze tento projekt. Byl nadšený, využívat dál je přesto nehodlá. "Sdílená kola jsem začal využívat právě po zavedení bezplatných jízd. Teď, když projekt skončil, jsem kola využívat přestal. Používám celoroční šalinkartu, takže nechci utrácet další peníze za předplatné sdílených kol," uvedl.