Na ostrově panovalo antarktické léto a teploty ve dne se pohybovaly kolem nuly. Přesto bylo celé moře zamrzlé, takže se bioložka k rybám, které potřebovala k výzkumu, dostávala těžko. Na začátku února ale zámrz praskl a vědci se mohli vydat na moře. „Při pitvě žaludků nalovených ryb se potvrdilo, že všechna zvířata v zámrzem postižené oblasti strádají hladem," vysvětluje Mašová.

Nyní bude získané vzorky zpracovávat. „Do půl roku pak musím vydat vědecký článek o výsledcích," upozornila.

K práci v zaledněných oblastech se dostala při studiu na vysoké škole. „Přihlásila jsem se do kurzu o polární ekologii. Jeho součástí byla cesta na Špicberky, kam jsem jela s projektem zaměřeným na pitvání ryb. Ta práce mě nadchla natolik, že jsem uvažovala, jaké by bylo dělat něco podobného v Antarktidě," říká bioložka.

Tento kontinent ji zajímal kvůli zcela odlišnému ekosystému. „Je izolovaný od zbytku světa, takže se tam vyskytují jiné druhy rostlin a živočichů," vysvětlila.

Rozhodla se splnit si svůj sen a přihlásila se do výběrového řízení. A uspěla. Zkoumat parazity v tělech ryb odjela do Antarktidy už podruhé. Jako jedna ze dvou žen. Společnost jim dělalo osmnáct vědců hlavně z Masarykovy univerzity „Kluci ale byli opravdoví gentlemani. Starali se o nás a se vším nám pomáhali. Žádné konflikty tam nevznikly," vzpomíná Mašová.

Dodává, že po několikatýdenním pobytu v zamrzlé oblasti člověk zeslábne. „Ještě jsem ani nenabrala zpátky všechny svaly, o které jsem tam přišla před rokem," směje se žena, která se ve svém volném čase věnuje několika sportům. Při polárním výzkumu totiž podle ní člověk používá jiné svaly než běžně a na cvičení je tam navíc málo času. „Měli jsme tak jednu tyč, na které jsme mohli dělat shyby. Využívali to hlavně kluci. Já totiž udělám jen jeden," směje se.

ODPOVĚDI NAJDETE ZDE