Čtyřtunové dílo, na němž Róna pracoval tři roky, dovezli do Brna rozložené na šest částí v sobotu a postupně je začali skládat. „Poprvé sochu vidím bez opěrného lešení. S umístěním, velikostí i proporcemi jsem velice spokojen," řekl Róna. Město za sochu významného vladaře přelomu 14. a 15. století zaplatilo sedm milionů korun.

Socha stojí před kostelem svatého Tomáše, kde je Jošt pohřbený, a je mimo jiné zajímavá tím, že kůň s jezdcem nestojí na piedestalu. Zhruba čtyřmetrové nohy koně jsou ukotveny přímo do dlažby náměstí a lidé tak pod ním mohou volně procházet. „Toto řešení vychází z moderního ataku proti tradici, i když jsem postmoderní sochař. Ač je socha pocta někomu, je sejmuta z piedestalu a nabízí se ke kontaktu běžnému chodci. Je to něco nového a umění je méně nedostupné, je v kontaktu s běžným životem," řekl Róna.

V Brně dokončili instalaci sochy Jošta, v ponděli dostane kopí.

Věří, že Brňané se budou scházet „u koně" tak, jako již řadu desetiletí Pražané u sochy svatého Václava v horní části Václavského náměstí. Socha má také vytvořit jakýsi předěl mezi otevřenou částí Moravského náměstí a podle Róny intimnější částí u kostela. „Bude dělat zajímavou vstupní bránu do intimní části starého města. Myslím, že místo bude dobře oživovat a přitáhne lidi," podotkl.

Socha Jošta je alegorií Odvahy a na náměstí doplní nynější alegorické prvky podle řeckého filozofa Platona. Jsou jimi Spravedlnost, Mírnost a Prozíravost.

Jošt žil v letech 1351 až 1411, byl synem moravského markraběte Jana Jindřicha a synovcem českého krále a římského císaře Karla IV. Podle historiků patřil k největším politikům, kteří se na Moravě narodili. Po otci zdědil titul moravského markraběte a v roce 1410 byl zvolen římským králem, brzy nato však zemřel. Za dobu své vlády obnovil v Brně mincovnu, byl známý svou učeností a sečtělostí.

Jedna socha Jošta na dnešním Moravském náměstí už je, a to pár metrů od místa, kde bude ta novodobá. Vladař v kamenné podobě podpírá vchod do někdejší budovy místodržitelství.