Denně nový nános na okenních parapetech a na kapotách aut. Nábytek zaprášený už pár hodin po důkladném úklidu. Přestože podle odborníků množství polétavého prachu v ovzduší přes léto na Brněnsku klesá, obyvatele města a jeho okolí drobná zrníčka obtěžují víc než jindy.

Trápí hlavně lidi, kteří bydlí nebo pracují v místech s čilým dopravním ruchem. „Přes léto máme většinou otevřená okna do ulice, kde celý den projíždějí auta. Takže všudypřítomný prach pro nás není nic neznámého. Stačí utřít za barem poličku. Do čtyř hodin ji můžete čistit znova,“ poznamenal například Michal Wiedermann z brněnské kavárny Mezaninne v Údolní ulici.

Pověst nejzaprášenějších části brněnského centra si kvůli velkému provozu vysloužily například Gajdošova a Svatoplukova ulice, Úvoz nebo Mendlovo náměstí. A především křižovatka poblíž autobusového nádraží Zvonařka.

Letošní červenec navíc problémy kromě sucha ještě umocnily rozkopané ulice. „Máme na staveništi každý den cisternu s šesti tisíci litry vody a několikrát denně kropíme. Je to zčásti i z technologických důvodů, bez vody by to ale v takovém suchu kvůli prachu rozhodně nešlo,“ potvrdil stavbyvedoucí brněnských Dopravních staveb Jaroslav Ondra, který se svým týmem pracuje na rekonstrukci Joštovy ulice.

Bude hůř. V zimě

Záznamy monitorovacích stanic, které už několik let střeží množství takzvaného polétavého prachu a dalších škodlivin v brněnském ovzduší, přitom neukazují nic zvláštního. Zatímco v lednu se průměrné množství prachových zrnek o velikosti setiny milimetru měřené za čtyřiadvacet hodin vyšvihlo mnohdy vysoko nad povolený limit padesáti mikrogramů na metr krychlový, od jara padá strmě dolů. A to i přesto, že jedna z pěti monitorovacích stanic městského magistrátu umístěná v brněnském arboretu na tříde generála Píky včera překročení kritické hranice signalizovala. Průměrná hodnota se totiž stále drží pod stanoveným limitem.

PŘEČTĚTE SI: Dobré, zdravé, chlazené? Točené mléko

„I když se někdy stane, že jej přesáhne dokonce několikanásobně, stále se nemusí jednat o nic závažného. Celkem je povolené překročit limit pětatřicetkrát do roka. Mnohem horší než akutně zvýšené množství prachu v ovzduší jsou totiž dlouhodobě vysoké hodnoty. Dobře to znají hlavně lidé z Ostravska,“ vysvětlil Robert Skeřil z brněnské pobočky Českého hydrometeorolo­gického ústavu.

I když v zimě si lidé na prach příliš nestěžují, ve skutečnosti se situace podle odborníků vyhrocuje právě tehdy. „Víc než polovinu emisí prachu v ovzduší má sice na svědomí doprava. Ale pokud jde o další zdroje, mnohem víc jej vyprodukují nikoliv továrny, ale lidé. Téměř vše jde přitom na vrub zimní sezóně, kdy se nejvíc topí. Ke všemu jsou v tomto období často špatné rozptylové podmínky,“ podotkl Skeřil.

A záleží také na tom, ve které části města se Brňané převážně pohybují. „Občas se lidé ptají, kde v Brně je nejlépe bydlet. Co se čistoty ovzduší týče, je to lepší v severní části Brna. Z této strany totiž město chrání lesy před prachem produkovaným domácnostmi v okolních obcích. Nejsou tam velké plochy otevřených polí, a je tam méně intenzivní doprava,“ poznamenal Skeřil.

Pomoct má zeleň

Mezi nejprašnější oblasti v okolí Brna totiž patří lískovecká a šlapanická část dálnice D1. Velké plánované dopravní tepny, k nimž patří silnice R52 a R43 a tangenty, však podle některých odborníků Brnu paradoxně uleví. Mají totiž odvést dopravu za město, kde žije méně lidí.

V boji s armádou mikroskopických nepřátel má Brnu pomoci také program pro snižování emisí, jehož aktualizovanou verzi schválili městští radní v květnu. Počítá například s důkladnějším čištění cest v létě i po zimní sezóně má. Nebo výsadbou ochranné zeleně. „Plánujeme ji hlavně pro zatížená místa jako je Palackého, Hlinky, Tábor nebo Charbulova. Do konce tohoto roku na nich Veřejná zeleň zasadí okolo sto třiceti stromů a keřů,“ potvrdil vedoucí Odboru životního prostředí brněnského magistrátu Martin Vaněček.

Cigarety škodí mnohem víc

Kuřim – Pacienty plicního lékaře Petra Chladila prach v ovzduší dokáže potrápit. „Největší problém je ale momentálně horko,“ podotýká Chladil.

Objevilo se v posledních dnech ve vaší ordinaci víc lidí, jejichž stav je kvůli prachu v ovzduší horší?
Běžně se setkáváme s lidmi, kterým prach působí problémy. Je jich zhruba stejně jako jindy. I když dokud pršelo, bylo jim samozřejmě lépe. Déšť si řada pacientů pochvalovala i kvůli menšímu množství pylů. Momentálně ale lidem vadí hlavně vedro.

Komu prach nejvíc vadí?
Jde především o astmatiky, pacienty s takzvanou chronickou obstrukční plicní nemocí. Ale třeba i kardiaky.

Zhoršuje se jejich stav v zimních měsících, kdy je prachu víc?
Určitě ano. Brno je navíc v kotlině, takže prach se v zimě hůř rozptyluje. Já ordinuji v Kuřimi, která je také v údolí. A tím vede k Tišnovu hlavní průjezdová tepna. To kvalitě vzduchu nepřispívá a pacienti to jednoznačně pocítí.

Co lidé zdraví? Těm prach neškodí?
Vysloveně kvůli prachu k lékaři nechodí. Mnohem větší problém pořád představuje například vzduch znečištěný cigaretovým kouřem.

Umývat okna? To už lidé vzdali

Umývat okna či utírat prach baví málo koho. A co teprve, když okna vedou do nejprašnějších ulic ve městě. Lidé, kteří žijí v takových místech, svůj věčný úklid většinou vzdali. ,,Máme nová okna, ale moc si jich neužijeme, jsou totiž pořád špinavá,“ stěžuje si Jiřina Lukášková, která bydlí na Úvoze. Právě tato ulice patří mezi nejprašnější v Brně.

Starší žena má na Úvoze i trafiku, proto se zatím nemůže odstěhovat. ,,Ale začínám o tom vážně uvažovat, protože je to tu stále horší,“ hodnotí situaci Lukášková, která v centru Brna žije už šestadvacet let.

Prach ztěžuje život i těm, kteří na Úvoze pracují. Jitka Hlavová má v rušné ulici květinářství. „Jsem bohužel alergická na prach, takže přes léto mám raději zavřené dveře. Jinak trpím,“ říká květinářka.

Stejné potíže mají i lidé z Gajdošovy ulice v Židenicích. I ta patří v Brně mezi nejvíce zamořené. ,,O tom, že se tu práší víc než jinde, není nejmenších pochyb. Poznám to na výlohách, které musím donekonečna umývat,“ líčí své trápení Jitka Kaščáková, která pracuje v lékárně naproti kostelu. Zákazníci si prý ale nestěžují, asi jsou na situaci zvyklí.

O umývání výloh ví své i Jana Blatná, z prodejny potravin o pár domů dál. „Výlohy a podlaha. Pořád dokola. Ale stejně se tu stále drží špína. V létě je situace o to horší, že máme otevřené dveře do ulice,“ povzdychla si Blatná.

Kromě prachu lidem vadí i hluk z deseti tisíců aut, které Gajdošovou projíždí každý den. ,,Bydlím tu teprve čtrnáct dní, ale už teď jsem zoufalá. Přes den prach a v noci mě budí auta. Jenže spát se zavřenými okny teď nemůžu, takže je to bezvýchodná situace,“ konstatuje Alena Švecová.

LUCIE HRABCOVÁ
ZUZANA POSPÍŠILOVÁ